Michaela Hečková
CAMP oslaví čtvrté narozeniny novou výstavou. Přijďte nahlédnout do budoucnosti Nákladového nádraží Žižkov

Jak se mění Nákladové nádraží Žižkov a jeho okolí? Jakým směrem se bude ubírat transformace rozsáhlého 60ti hektarového území? Čeká toto místo konečně druhý život? Odpovědi na tyto otázky přiblíží nová výstava nazvaná Žižkovské nádraží: druhý život?, která slavnostně otevře pátou sezónu CAMPu už v úterý 21. září.

Nákladové nádraží Žižkov je jedním ze tří nákladových nádraží, která dříve zásobovala centrum Prahy a jeho průmyslové areály. Stejně jako další dvě nádraží v Bubnech a na Smíchově dnes již není v provozu a bývalé drážní plochy teď čeká proměna v plnohodnotné součásti města. Nákladové nádraží Žižkov je ale místem s obrovským potenciálem. Třebaže se nachází v širším centru Prahy, jedná se o rozlehlý nevyužívaný prostor. To by se však nyní mělo změnit. Rozvoji tohoto brownfieldu totiž dříve bránila stavební uzávěra, kterou vymezil územní plán z roku 1999. Ten se ovšem nyní po 12 letech dočká úprav a začne se zde stavět. Zlomový bod nastal letos, kdy IPR připravil urbanistickou studii, kterou projednal se soukromými investory aktivními v lokalitě, politiky a především veřejností. V budoucnosti by tak zde mohla vzniknout moderní městská čtvrť nabízející až 11 000 nových bytů a domov pro 23 000 lidí, 1 170 povrchových parkovacích míst, 600 stromů v nové uliční síti, obchody, základní i mateřské školy a park s pěší promenádou a cyklostezkou ve stopě bývalých železničních kolejích, jehož podoba by měla vzejít z architektonické soutěže. A co všechno přesně se zásahem do území změní? Na to se detailně zaměří výstava nazvaná Žižkovské nádraží: druhý život?, která odstartuje už pátou sezónu CAMPu. Začíná vernisáži 21. září a potrvá až do 19. prosince.

Nákladové nádraží Žižkov ve své industriální kráse i zmaru.

Autor: Jan Malý , Zdroj: IPR Praha

Druhý život nádraží

Expozice představí aktuální informace o území bývalého nákladového nádraží a přilehlého okolí, kde se v současnosti plánuje nebo už probíhá realizace velkých veřejných i soukromých investic. Klíčová je samozřejmě oprava a přestavba památkově chráněné funkcionalistické budovy nádraží vyprojektované mezi lety 1930–1931 architekty Karlem Caivasem a Vladimírem Weissem, která byla v roce 2013 prohlášena nemovitou kulturní památkou a výhledově by se měla změnit na kulturní centrum. Nový domov by zde měly najít kulturní instituce v čele s Národním filmovým archivem (NFA). Dalšími výraznými veřejnými investicemi jsou vznik nové tramvajové trati, nové uliční propojení k budoucímu městskému okruhu – Jarovská třída, rekonstrukce ulic Jana Želivského a Malešická nebo výstavba dvou základních škol. Největšími soukromými investicemi jsou bytové projekty Parková čtvrť a Žižkov City spolu s dalšími developerskými záměry, jako je Rezidence nádraží Žižkov, U Staré cihelny, Nagano Park nebo Obytná čtvrť Jarov.

Živé partery domů, 600 nových stromů a bydlení až pro 23 000 lidí. To všechno slibuje nová podoba okolí NNŽ.

Zdroj: IPR Praha

Přeměna takto rozsáhlé lokality pochopitelně nenastane ze dne na den a závisí především na schválení zmíněné změny územního plánu a odstranění stavební uzávěry. Během roku 2021 by měla být zahájena stavba 1. etapy projektu Parková čtvrť, pro který dnes platí výjimka ze stavební uzávěry. Přibližně do roku 2024 lze počítat s dokončením projektu Obytný soubor Vackov a se zahájením rekonstrukcí ulic Jana Želivského a Malešická. Zahájit by se měla také postupná revitalizace budovy nákladového nádraží a projekty Rezidence nádraží Žižkov, U Staré cihelny, Nagano Park či Obytná čtvrť Jarov. V letech 2024 až 2026 pak přijde na řadu výstavba nové tramvajové trati a Jarovské třídy či projekt Rezidenční areál Malešická. Ve stejných letech bude pravděpodobně zahájena realizace první části projektu Žižkov City. Další stavební projekty lze s největší pravděpodobností očekávat do roku 2040.

Jak to bylo v minulosti?

Slavnostní zahájení výstavby Nákladového nádraží Žižkov proběhlo v srpnu roku 1928 a nádražní budova byla otevřena v roce 1936. Už v druhé polovině 20. století však význam nádraží postupně upadal, například zřízením potravinového skladiště ve Strašnicích v roce 1966 nebo nárůstem kamionové dopravy. České dráhy zde ukončily provoz v roce 2002 a kontejnerové překladiště v roce 2015.

Budova nádraží byla dokončena v druhé polovině 30. let.

Zdroj: Archiv IPR

Návštěvníci výstavy se proto kromě cesty do budoucnosti, kterou nabídne velkoplošná projekce nebo velký a přehledný fyzický model území, budou moci vydat také do minulosti nádraží skrze videoesej Malá industriální elegie. Unikátní archivní záběry ze 40. a 60. let minulého století představí nádraží v dobách největší slávy. Neustálý ruch a pohyb zboží i lidí ostře kontrastuje se současným tichem a pomalým chátráním bývalé pražské industriální chlouby, která už několik desetiletí trpělivě čeká na svůj druhý život. Dočká se ho teď? To už brzy uvidíme na vlastní oči.

související

Projděte si CAMP s audio průvodcem v aplikaci Bloomberg Connects. Stáhněte si ji zdarma.