Na začátku posledního večera věnovaného soutěži o Vltavskou filharmonii se představily ateliéry Sou Fujimota a Henninga Larsena. Ti se sice narodili na opačném konci světa a v různé době, oba se ale stali věhlasnými architekty. Dán Henning Larsen za svého života založil ve své domovině architektonickou kancelář a proslavil se třeba díky budově opery v Kodani. Práci ateliéru Henning Larsen Architects představila Signe Kongebro a z jejich novějších projektů ukázala například koncertní dům Harpa na islandském pobřeží. Japonec Sou Fujimoto stále působí ve svém studiu v Tokiu a promluvil o tom, jak se snaží propojovat své stavby s přírodou. To se studiu povedlo například u nedávno otevřeného Domu maďarské hudby v Budapešti.
V Domě maďarské hudby od Sou Fujimoto Architects stromy prorůstají architekturou. Architektura je pro japonské studio i pro dánský ateliér Henninga Larsena zásadní.
Autor: Palkó György , Zdroj: LIGET BUDAPESTSou Fujimoto: Někde mezi architekturou a přírodou
Architekt Sou Fujimoto pochází z Japonska a zde si také na přelomu tisíciletí založil vlastní studio, které má dnes pobočky v Tokiu a Paříži. Tvoří budovy pro různá využití, včetně těch kulturních. Od ledna mohou diváci navštívit nový Dům maďarské hudby v Budapešti, který byl jednou z nejočekávanějších staveb letošního roku. Architekti bohatě využili jeho umístění uprostřed parku. Jak vysvětlil Sou Fujimoto, jejich cílem bylo vetknout koncertní hale přírodní atmosféru a chtěli, aby si okolní les mohli vychutnávat i hudební návštěvníci. Takže navrhli strukturu s proděravěnou střechou a skleněnými prvky, které nabízí pohled mezi stromy. Koncertní stavby zprostředkovává unikátní umělecký zážitek díky spojení přírody, architektury a hudby.
V Budapešti se podle Sou Fujimota studio pokusilo přeložit prožitek z lesa do architektury.
Autor: Palkó György , Zdroj: LIGET BUDAPESTV podzemí Domu hudby najdete výstavní prostory, přízemí patří koncertním sálům a v prvním patře se nachází učebny s knihovnou. Maďarská koncertní hala má také venkovní pódium. Nejzajímavější částí stavby ale je kruhová zvuková kupole inspirovaná německým skladatelem Karlheinzem Stockhausenem, který se proslavil svými experimenty v elektronické hudbě. V kupoli si může až 60 posluchačů užívat hudbu ze všech stran, což vytváří jedinečný akustický prožitek.
Dům maďarské hudby má vyvolávat snový hudební prožitek. Součástí je i venkovní hlediště.
Autor: Palkó György , Zdroj: LIGET BUDAPESTStudio Sou Fujimoto Architects projektuje v různých podmínkách, většinou ale klade důraz právě na propojení architektury s přírodou. Například v hlavním městě Srbska Bělehradě navrhovali multifunkční centrum na břehu řeky, podobně jako tomu bude v Praze u Vltavy.
„Řeka je tokem života. Antické a středověké vesnice vždy stály na břehu řeky, moře nebo jezera, protože zajišťovaly čistou vodu. V dnešní době většina významných měst leží na řece – Praha, Tokio, Paříž nebo Londýn. Věřím, že řeka je srdcem komunity, zahrnuje jednak proud dopravy, ale zároveň nabízí krásu přírody a neustále se mění. Řeky jsou podle mě klíčem pro budoucnost,“
říká architekt Sou Fujimoto.
L’Arbre Blanc je multifunkční komplex v Montpellier. Slouží především pro bydlení. Je to současná a organická architektura, která zároveň ctí kulturu, atmosféru a klima města.
Autor: Cyrille Weiner , Zdroj: ArchDailyHenning Larsen: Krystalická koncertní síň
Henning Larsen Architects je více než 60 let fungující dánské studio, které má pobočky na několika kontinentech. Založil ho architekt Henning Larsen známý hlavně díky své stavbě ministerstva zahraničí v saúdskoarabském Rijádu nebo budově opery v Kodani. O projektech kanceláře promluvil také Jacob Kurek v rámci Urban Talks. Studio v roce 2011 dokončilo koncertní halu Harpa v Reykjavíku na Islandu a dostalo za ni i cenu Miese van der Roha. Je to velká, krystalicky zářivá budova na mořském břehu, v jejíž fasádě se odráží vodní hladina, přístav, městský život i obloha. Tohoto efektu architekti docílili s přispěním dánsko-islandského umělce Olafura Eliassona, který se na tvorbě fasády podílel. Uvnitř budovy se kříží tři vstupní haly pro veřejnost, hudební sály a zkušebny. Interiér má napodobovat horský masiv podobný skalám na pobřeží.
Koncertní hala Harpa na islandském břehu má sama o sobě napodobovat kus přírody. Její fasádu tvořil společně s architekty také výtvarný umělec Olafur Eliasson.
Zdroj: Henning Larsen ArchitectsPodle Signe Kongebro z Henning Larsen Architects je zásadní, aby kulturní architektura dobře splynula s okolním prostředím a zároveň byla otevřená co největšímu počtu návštěvníků. „Potřebujeme vytvářet budovy s přístupnými prostory. Kulturní stavby jsou něčím, na čem se všichni podílíme, a vytváříme tím dědictví naší společnosti. Zároveň se také často stávají výraznými turistickými destinacemi, takže je důležité udržovat jejich otevřenost,“ říká Signe Kongebro, partnerka studia Henning Larsen.
Koncertní hala Harpa napodobuje skalní horský masiv na islandském pobřeží.
Zdroj: Henning Larsen Architects
Dánská královská opera v Kodani je jednou z nejvýraznějších staveb Henninga Larsen. Představuje výraznou kulturní destinaci nejen pro hudební fanoušky.
Autor: Adam Mørk , Zdroj: Henning Larsen Architects
Henning Larsen Architects také navrhli první kodaňskou čtvrť Vejlands Kvarteret, která má být celá ze dřeva. Chtějí tak původní skládku přetvořit v obyvatelné místo a ctít přitom principy udržitelnosti.
Zdroj: Vivid VisionPokud vás zajímá architektura studií Sou Fujimoto a Henning Larsen Architects, podívejte se na záznam posledního večera se soutěžícími na projekt Vltavské filharmonie:
související
