Studium s hlavou v oblacích

Nejnovějším přírůstkem mezi terasami s fascinujícím výhledem na centrum Prahy je střecha nového Technologického centra Vysoké školy uměleckoprůmyslové (UMPRUM). Projekt se připravoval od roku 2012, v roce 2018 se začalo s přestavbou a rekonstrukce bývalé základní školy na univerzitní dílny se dokončila vloni. UMPRUM trpěla nedostatkem prostoru pro výuku téměř 100 let. Situace se zhoršila po revoluci, kdy škola v důsledku restitucí přišla o většinu externích dílech. Jasnou přidanou hodnotou budovy v centru města byla její docházková vzdálenost od hlavní budovy, která stojí na náměstí Jana Palacha. 

Dnes tu najdeme v podstatě novou stavbu skrytou za starou fasádou. Záměrem architekta a pedagoga UMPRUM Ivana Kroupy, který na projektu pracoval spolu s Janou Moravcovou a Tomášem Zmekem, bylo zachovat co nejvíc z původní historické budovy, která vznikla na konci 19. století. Při stavebních pracích se však propadlo hned několik pater budovy. Na přerod domu tak upozorňuje řez v čelní fasádě, díky kterému je hezky vidět vnitřní život centra. V technicistním interiéru s odhalenými „vnitřnostmi“ budovy, jako jsou kabely a vzduchotechnika, najdeme 22 dílen od tradiční sklářské přes keramickou, porcelánovou až třeba po animační; dále tu najdeme i místnosti s 3D tiskárnami nebo s CNC frézou, která dokáže na základě digitálních dat opracovat i ty nejmenší detaily. Při vstupu do budovy vás zase uvítá velkolepé foyer s výstavním prostorem. Cesta na střešní terasu je pak už jen třešničkou na dortu. Zatím je však prostor přístupný pouze pro studenty UMPRUM.

Zelené srdce Národní třídy

Střechu moderního polyfunkčního domu DRN od architekta Stanislava Fialy uvidíte z terasy UMPRUM jako na dlani. Jsou totiž sousedi. DRN je mimořádná palácová novostavba 21. století. Stojí na rohu ulic Národní a Mikulandské, kde se dlouhé roky nacházelo parkoviště. Prázdné místo, které bylo svědkem příjezdu sovětských tanků v roce 1968 i policejního zásahu proti demonstrantům 17. listopadu 1989, se podařilo zastavět po více než 50 letech. Novostavba z roku 2017 tvoří nároží a spojuje Palác Dunaj z roku 1930 s barokním Schönkirchovským palácem. Zázemí pro kanceláře, restaurace, obchody a galerii chrání skleněná fasáda s kovovými ozdobnými prvky a ochozy, na kterých roste zeleň a na jaře barevné tulipány. Zeleň totiž DRN doslova obepíná. Součástí budovy je navíc střešní zahrada založená Alešem Kurzem. Přístupná je bohužel pouze nájemcům zdejších kanceláří. Doporučujeme si proto najít dobré známosti a způsob, jak si těch velkorysých 650 metrů čtverečních nad Národní třídou příjemně užít.

Radost z výhledu

Dům Radost čeká zbrusu nová životní etapa. Bývalý Dům odborových svazů vznikl v letech 1932–1934 podle návrhu architektů Karla Honzíka a Josefa Havlíčka. Díky svým 700 kancelářím a výšce 11 pater se stal prvním pražským mrakodrapem. V roce 2018 jej koupila rodina Valova, majitelů společnosti SIKO zaměřené na prodej koupelen a kuchyní. Jejich plán je vrátit Radosti její věhlas a především život. Výhledově se počítá se vznikem až 650 bytů určených k dlouhodobému nájemnímu bydlení. Názory na plánovanou rekonstrukci se však různí. Klub za starou Prahu například zaslal ministru kultury otevřený dopis, ve kterém signatáři žádají přezkum stanoviska Odboru památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy, který přestavbu budovy bývalého Všeobecného penzijního ústavu na Žižkově povolil. Zásah do cenné stavby je podle nich příliš razantní. Už dnes tu každopádně najdete kino a terasu s nádherným výhledem na měnící se dolní část Žižkova a Vítkov. Bar s kulturním programem mají na starosti pražský kavárník Ondřej Kobza a dramaturg Radek Motlík z vršovického klubu Café V lese. Maximální kapacita střechy je 150 lidí a spolu se vstupenkou na vás čeká drink zdarma. Otevřeno by mělo být zase od května.

Zahrady paláce Lucerna

Střecha Lucerny měla sloužit veřejnosti od svého začátku. Nikdy k tomu ale nedošlo. Autorem budovy nesoucí prvky doznívající secese a nastupujícího modernismu a dokončené v roce 1921 byl dědeček prezidenta Václava Havla inženýr Vácslav Havel. Po jeho smrti převzali budovu synové Václav M. Havel a Miloš Havel, kteří se ale věnovali spíše stavbě Barrandovských teras, Barrandovských ateliérů a kinematografickému průmyslu. Nová éra Lucerny nastala až s aktivní majitelkou paláce Dagmar Havlovou, manželkou Ivana M. Havla. Ta spojila síly s Ondřejem Kobzou a architektem Petrem Hájkem a zpřístupnila střechu veřejnosti po dlouhých 95 letech. Nejprve v roce 2016 na tři dny, od roku 2019 pak nastálo. Dnes tu najdete dřevěnou palubu připomínající zaoceánský parník a pět různých zahrad založených krajinářskou architektkou Martinou Imramovskou a zahradním architektem Alešem Kurzem – léčivou, včelí, motýlí, ptačí a party. Pro veřejnost je pravidelně otevřeno od pátku do neděle, konají se tu koncerty, ale i hodiny jógy za východu slunce. Terasa by se letos měla opětovně otevřít na přelomu dubna a května. V druhé polovině roku se pak plánuje oprava fasády ze Štěpánské ulice.

Políčko a včely nad Prahou

Pšenice bude mít brzy cenu zlata. Doporučujeme proto výlet na střešní zahradu Národního zemědělského muzea nacházejícího se na Letné v srdci muzejního distriktu. V rámci expozice Živá zahrada výhledů tu najdete nejen včelí úly nebo trávník lákající na piknik, ale i políčko se zemědělskými plodinami, jako jsou pohanka, proso, mák, len, konopí a právě obiloviny jako pšenice, oves nebo ječmen. Plodiny se přitom obměňují podle ročních období, a mění se tak i políčko. Na střešní zahradu je možné vystoupat po schodech nebo vyjet výtahem. Přístupná je vždy v otevírací době muzea, od června do konce září pak navíc každý čtvrtek od 17:30 do 21:30 hodin. Zdejší pohled na pražské panorama se navíc jen tak neomrzí.

P.S: Jako speciální tip doporučujeme kavárnu s terasou v nově otevřené pražské Kunsthalle, o které jsme psali nedávno.