Michaela Hečková
Osada Baba nabídne nový naučný okruh. Funkcionalistický klenot projde rekonstrukcí

Tři desítky vil v kopci nad Bubenčí patří k nejvýznamnějším příkladům českého modernismu. Postupně však zestárly a čtvrť potřebuje nutné technické opravy. Nyní se dočká rekonstrukce. Rada hl. m. Prahy schválila studii revitalizace sídliště Baba a okolí, kterou město zadalo v roce 2020 Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Plánuje se obnova povrchů, rekonstrukce sítí technické infrastruktury i informační systém pro turisty. Osada Baba totiž patří mezi šest evropských kolonií Werkbund, které měly propagovat moderní funkcionalistické, ale zároveň cenově dostupné bydlení.

Tři desítky funkcionalistických vil různého typu byly vybudovány v letech 1932 až 1936.

Zdroj: IPR Praha

Osada Baba v novém

Osada Baba je klíčovým pojmem českého i evropského funkcionalismu. Trápí ji ale špatný stav a umístění podzemních sítí, jako je kanalizace, voda či plyn. Veřejná prostranství přišla postupně o své původní kouzlo. Navíc se chystají další dílčí opravy, které nebyly dosud systematicky koordinovány. Město proto dalo IPRu za úkol najít způsob, jak sídliště revitalizovat, a nově vytvořené plány Rada hl. m. Prahy nyní schválila. „Koncepční studie byla zpracována především z důvodu koordinace veškerých zájmů v území, tedy památkového, architektonicko-urbanistického a zájmu místních obyvatel. Nyní můžeme kombinovat a koordinovat veškeré probíhající paralelní projekty a zvýší se také efektivita vynaložených prostředků,“ říká náměstek primátora pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček.

Hospodaření s dešťovou vodou i naučný okruh pro turisty

Studii zpracoval multioborový tým vedený architektonickou kanceláří ARCHUM architekti. Jeho součástí byl odborník na participaci, expert na modrozelenou infrastrukturu, krajinářský architekt a dopravní inženýr. Komplexní rekonstrukce počítá s obnovou sítí technické infrastruktury v souladu se soudobými trendy, jako je třeba hospodaření s dešťovou vodou. Osadu čeká také obnova povrchů a dalších částí ulic i náměstí. Vše by mělo proběhnout takovým způsobem, aby se posílil jedinečný charakter místa a zvýšila zdejší bezpečnost. Mělo by dojít také k nárůstu bezbariérových cest pro chodce a celkovému zkvalitnění pěšího propojení se sousedními částmi města.

Součástí navrženého řešení je i výsadba stromů a stromořadí v duchu původního zastavovacího plánu. Počítá se také s obnovou krásných výhledů do Vltavského údolí či na panorama Pražského hradu. Práce se zelení je klíčová. Vegetační prvky pomohou zlepšit mikroklima v území, přispějí k adaptaci celé oblasti na klimatickou změnu a celkovému zlepšení kvality prostředí. Obnovit by se měl také původní třešňový sad.

Největší novinkou je návrh informačního centra při křižovatce Matějská a Na Šťáhlavce. Vzniknout by měl také naučný okruh, který bude sloužit turistům. Obsahovat by měl navigační systém i značení významných vil. Turistický okruh i zázemí pro návštěvníky sídliště budou ale navrženy tak, aby nerušily místní obyvatele.

A co na to lidé?

Město nejde plánovat bez lidí. Místní obyvatelé byli proto zapojeni do celého procesu vzniku studie od března 2021 do ledna 2022. Vše začalo analýzou oblasti, terénními průzkumy a rozsáhlým dotazníkovým šetřením. Podněty a připomínky veřejnosti sbíral institut také na komentovaných vycházkách a při kulatých stolech s místními aktéry. Výsledky byly zapracovány do konceptu studie, který byl opět projednáván se širokou veřejností. Jeho textovou i grafickou část si můžete prohlédnout online. Podívat se můžete také na seznam všech připomínek veřejnosti a přehled jejich zapracování do finálního návrhu.

Veřejnost se mohla zapojit do celého procesu přípravy studie už od března 2021.

Zdroj: IPR Praha

Moderní bydlení třicátých let

Prvorepubliková vilová kolonie vznikla během let 1932–1936 a tvoří ji 33 domů. Tvůrcem projektu byl Svaz československého díla pod vedením architekta Pavla Janáka. Osada Baba byla vystavěna jako jedna z šesti evropských kolonií moderního bydlení, které vznikaly z iniciativy Werkbundu, tedy svazu německých umělců, na konci 20. a začátku 30. let 20. století. Kolonie měly propagovat funkcionalistické, ale zároveň stále cenově dostupné bydlení. Baba patří dodnes mezi nejzachovalejší osady tohoto typu. Ostatní obdobné výstavby ve Vídni a Německu byly totiž během 2. světové války fatálně poškozeny.

Vily navrhovali čeští funkcionalističtí architekti, jako byl Josef Gočár, Pavel Janák, Josef Fuchs a jejich žáci František Zelenka, Hana Kučerová-Záveská nebo Ladislav Žák. Urbanizační plán kolonie připravil Pavel Janák po vzoru šachovnice tak, aby si jednotlivé domy navzájem nezakrývaly nádherný výhled na Prahu, který svah nabízí. Všichni majitelé pocházeli z okruhu Svazu československého díla. Našli byste tu architekty, malíře, grafiky, ministerské rady, řemeslníky, historiky umění, spisovatele, překladatele, nakladatele, skladatele, sociology, univerzitní profesory a lékaře. Zkrátka elitu národa a dané doby, chcete-li.



Osada Baba je od roku 1993 městskou památkovou zónou. V roce 2017 spolu s dalšími funkcionalistickými koloniemi Werkbundu začala usilovat o titul Evropské dědictví (European Heritage Label), který získala v koncem března 2020. Také proto je ve studii věnovaná pozornost informačnímu centru a naučnému okruhu, jež by mohly historii osady představit nové generaci návštěvníků.

Osadu Baba tvořili architekti Josef Gočár, Hana Kučerová-Záveská, Oldřich Starý, Ladislav Žák nebo František Zelenka.

Zdroj: Archiv IPR

související

Projděte si CAMP s audio průvodcem v aplikaci Bloomberg Connects. Stáhněte si ji zdarma.