Michaela Hečková
Voda v krajině a záchrana památek. Inspirační fórum Svazu měst a obcí přineslo příběhy dramatické proměny českých a moravských obcí

Jak čelit drahým energiím a přírodním katastrofám? Jak lépe pečovat o vodu v krajině i o památky? Jak stále zlepšovat dostupnost služeb a komunitní život v obci? Nejen o tom mluvili starostové na druhém ročníku Inspiračního fóra, které pořádá Svaz měst a obcí ČR.

Obec památkám zasvěcená

Těchobuz je nenápadná obec na Vysočině. Žije tu 70 obyvatel a na každých 7 z nich připadá jedna kulturní památka v obecním vlastnictví. Vesnička pod vedením starosty Pavla Hájka se hrdě hlásí k odkazu světoznámého matematika a filozofa Bernarda Bolzana, který zde pobýval v letech 1823 až 1842. Jeho jméno proto nese galerie v bývalém zámeckém špýcharu.

„Hledejte způsob, jak to jde, a ne důvody, proč to nejde. Obnovu je vždy možné řešit po částech a malých etapách. Péče o nemovité památky je viditelným výrazem úcty společnosti ke své vlastní minulosti. Myslím, že zrekonstruované památkové objekty mohou být pro obec velkým přínosem. Obec se stává atraktivní, což může odvrátit také klesající demografickou křivku,“ myslí si starosta Pavel Hájek, který vstoupil do komunální politiky právě kvůli nespokojenosti se špatným stavem místních památkově chráněných budov.

V současné době je tedy všech deset památek v majetku obce. Většinu z nich – jako například márnici u hřbitova nebo víceúčelový sál v hospodářské budově – se podařilo v minulých letech zrekonstruovat a najít pro ně smysluplné a provozně nenáročné využití. Nachází se zde třeba kostel sv. Marka nebo kaple sv. Jana Nepomuckého. Vesnice navíc nedávno zakoupila za tři miliony korun také zámek s přilehlým parkem. „Jsem přesvědčený o tom, že památky by měly být, pokud možno, ve veřejném vlastnictví,“ dodává starosta Pavel Hájek.

Galerie Bernarda Bolzana byla otevřena po rekonstrukci bývalého velkostatku v roce 2006. Ve spolupráci s Rakouským kulturním centrem připravila stálou expozici o matematikovi Bernardu Bolzanovi.

Zdroj: Inspirační fórum SMOČR

Zámek jako středobod obce

Kolem zámku se vše točí také v obci Štědrá na Karlovarsku. Vesnice s pěti stovkami obyvatel koupila v roce 2012 zchátralou památku z 18. století. Barokní zámek byl postaven v letech 1730–1743 Ferdinandem Jakubem Kokořovcem z Kokořova, po roce 1945 se z něj ale stal statek a zemědělská škola. Stejně jako mnohé stavby jej stihla na počátku 90. let 20. století chaotická privatizace, zámek získal italského majitele a postupně chátral. Obec pod vedením starosty Františka Pánka si to ale nenechala líbit. Zámek vykoupila do svého vlastnictví, navázala spolupráci s Národním památkovým ústavem a pustila se do oprav. Budova o 40 pokojích se nacházela v havarijním stavu, měla zazděná okna, do střechy zatékalo a hrozilo zřícení střední části objektu. Dnes už všechno vypadá veseleji. V roce 2016 získal zámek cenu Zachráněná památka v rámci soutěže Stavby Karlovarského kraje. Aktuálně památka nabízí výstavu historických kočárů a připravuje kabinet kuriozit regionálního výtvarného umělce Dalibora Nesnídala. Pravidelně se zde pořádají třeba svatby, pronájem prostor mají přitom místní zcela zdarma.

Zámek Štědrá už není zchátralý.

Zdroj: Inspirační fórum SMOČR

Moravské Toskánsko bojuje s povodněmi i suchem

Moravské Toskánsko. Tak se říká krajině, kterou časopis Condé Nast Traveller zařadil mezi 50 nejkrásnějších míst na světě. Vinařská vesnice Šardice čelila v minulosti opakovaným lokálním povodním. Největší z nich zasáhla obec v červnu 1970, kdy se nad regionem rozpoutala větrná smršť a bouře s mimořádně silnou průtrží mračen. Následná povodeň zaplavila blízký důl Dulka a pro 34 horníků se stala osudnou. Bývalý starosta Miroslav Gregorovič, který v dolech sám pracoval a tragédii zažil na vlastní kůži, spatřoval po roce 1989 jediné řešení v realizaci komplexních pozemkových úprav. Změny proběhly v letech 2000–2007 a vznikly díky nim nové krajinné prvky, které dělí obrovské lány polí na menší. Pod vedením současné starostky Blaženy Galiové tak Šardice získaly postupně různá opatření jako příkopy, průlehy, vsakovací písky, ochranné hrázky a nádrže, suché poldry, polní cesty, biocentra a biokoridory na ploše větší než 1600 hektarů. To vše pomáhá řešit protipovodňovou ochranu obce, mírní dopady sucha, ale také posiluje druhovou rozmanitost území.

Šardice se soustředí na protipovodňová a protierozní opatření.

Zdroj: Inspirační fórum SMOČR

Škola se zelenou střechou

Mateřská a základní škola může být novodobým centrem obce. Alespoň v Ostopovicích, kde se před patnácti lety rozhodli proměnit dosluhující areál školky a školy na moderní, architektonicky hodnotnou a energeticky úspornou budovu pro 21. století. Nízkoenergetická stavba postavená podle návrhů architektů EA architekti a zahradních architektů Petr & Lázničková je v provozu od roku 2011. Vytápí ji tepelné čerpadlo s podzemními vrty o hloubce 100 metrů, které si vystačí s méně než 15 % původní spotřeby energie, na splachování toalet a zalévání zahrady se využívá dešťová voda a plochu školní zahrady rozšiřuje zelená pobytová střecha.

Architektonický koncept pracuje se symbolem kruhů, které prostupují celým areálem i budovou ve všech patrech. Představují sdružování nejrůznějších skupin. To se ve škole skutečně daří. Brány budovy se totiž jen tak nezavřou ani po skončení výuky. Škola slouží jako veřejné hřiště, přírodní zahrada i místo pro setkávání. Počet dětí se za uplynulých deset let prakticky ztrojnásobil a obec pod vedením starosty Jana Symona tak aktuálně znovu plánuje její další rozšíření a dostavbu celého areálu. „Pořád mluvíme o tom, jak je potřeba kvalitní architektura a jak rekonstruovat stavby. To je samozřejmě pravda. Nesmírně důležitá je ale také jejich samotná náplň. Naše škola je takové srdce obce, není uzavřená sama do sebe, ale naopak otevřená všem,“ shrnul příběh ambiciózní proměny školy starosta obce Jan Symon.

Zelená střecha školy v Ostopovicích slouží jako venkovní učebna i místo setkávání celé obce.

Zdroj: Petr & Lázničková

Jedna škola pro dvě obce

Komunikace je základ všeho, zní mantra starostky Hostivic Kláry Čápové. Radnice pod jejím vedením nastavila nový standard komunikace s občany, které zapojila například do plánování oprav ulic. Vyrostla zde nová školka, cyklostezka či hřiště, rekonstruovaly se kaple a vysázelo 250 stromů. Rozvinula se spolupráce s okolními obcemi a Středočeským krajem. Vznikla tak nová cesta s javorovou alejí vedoucí do blízké Jenče, krajský projekt na nádražní cyklostezku z Kladna přes Hostivici až do Prahy nebo svazek obcí Chýně-Hostivice pro vybudování nové společné školy. Její návrh od studia ov-a architekti vzešel z architektonické soutěže. Budova a přilehlé veřejné prostranství by se měly stát novým lokálním centrem, jež propojí obyvatele obou obcí. „Město je děj, který nemá konce a je potřeba ho neustále s jeho obyvateli žít, diskutovat, vysvětlovat a tvořit. Hostivici vidím jako krásné hrdé město, naše město, kde jsme všichni doma, známe se, kde máme pevné vazby a dobré přátelské vztahy,“ říká starostka Klára Čápová. Hostivici nyní vedle realizace svazkové školy čeká dokončení nového územního plánu, stavba domu pro seniory nebo haly pro sportovce. Rozvoj malého městečka za Prahou bude jistě zajímavé sledovat i nadále.

Architektonickou soutěž na novou školu Chýně-Hostivice vyhrál v roce 2021 ateliér ov-a architekti.

Zdroj: ov-a architekti

Více informací a záznam přednášek a diskuzí najdete na www.inspiracniforum.smocr.cz a www.smocr.cz.

související

Projděte si CAMP s audio průvodcem v aplikaci Bloomberg Connects. Stáhněte si ji zdarma.