Pozvání do diskuse, která se konala v CAMPu 27. ledna, přijal kromě náměstka primátora za dopravu Adama Scheinherra také ředitel Kloknerova ústavu Jiří Kolísko, architekt Petr Tej, místostarostka Prahy 7 Lenka Burgerová a radní městské části Prahy 8 Tomáš Hřebík.

K slavnostnímu otevření Libeňského mostu došlo 29. října 1928, v den desátého výročí vzniku Československé republiky. Jedná se o společné dílo jednoho z nejvýznamnějších tuzemských představitelů meziválečné architektury Pavla Janáka, mostního stavitele a inženýra Františka Mencla a statika Václava Daška. Jde o příklad architektury ve stylu avantgardního funkcionalismu a kubismu – uměleckého směru, jenž díky českým malířům, sochařům a architektům tvoří celosvětový unikát.

V kontextu své doby se jednalo o nejširší a zároveň nejdelší mostní konstrukci v Praze, jehož součástí byla od počátku také dvoukolejná tramvajová trať. Stavba nahradila stávající most s dřevěnou konstrukcí z přelomu 19. a 20. století. Libeňský most prošel v průběhu minulého století několika změnami názvu. Kromě svého původního a zároveň současného pojmenování nesl označení i Baxův či Stalingradský.

Zbourat, rozšířit, nebo radikálně přestavět?

Této otázce se Praha věnuje od roku 2004. Díky odporu laické i odborné veřejnosti ale došlo k podání žádosti o prohlášení stavby za kulturní památku. Návrh podal například Klub Za starou Prahu, iniciativa „Libeňský most nebourat, nerozšiřovat“, ale i Národní památkový ústav. Na začátku roku 2018 však Ministerstvo kultury České republiky rozhodlo o nezařazení stavby do seznamu kulturních památek. Stále narůstající tlak veřejnosti a aktivní zájem vedení města ale vyústily v rozhodnutí most rekonstruovat. Díky úzké spolupráci architektů s Národním památkovým ústavem se tak podaří docílit záchrany nejcennějších částí Libeňského soumostí a přizpůsobit ho současným potřebám občanů hlavního města Prahy.

„Jsem velice ráda, že můžeme vidět vyvrcholení snahy o zachování mostu. Městská část Praha 7 chtěla tuto stavbu vždy zachovat. Most se všemi jeho součástmi je krásným veřejným prostorem, a ne pouze technickou stavbou. Je to estetická součást města. Jsme rádi, že nyní vše směřuje k zachování hodnotných částí této stavby a zároveň i k uspořádání pro následnou transformaci Rohanského ostrova na nový městský park. Ten znamená potenciál vytvoření zelené oázy v měřítku nynějšího parku Stromovka. Nová část soumostí se parku přizpůsobuje a umožní průběh parku pod ním.“

Lenka Burgerová, místostarostka MČ Praha 7

„Dvě třetiny Libeňského soumostí leží na území městské části Prahy 8. Původně jsme se k budoucnosti této stavby stavěli ryze pragmaticky, byli pro její zbourání a následné zhotovení repliky. Z této varianty jsme však ustoupili díky zjištěním z velice detailního průzkumu skutečného stavu, jehož iniciátorem byl pan náměstek Adam Scheinherr. Nyní jsme tedy ve shodě na rekonstrukci této architektonické památky.”

Tomáš Hřebík, radní MČ Praha 8

Co ještě vydrží?

Návrhu rekonstrukce předcházel pětiletý stavebně technický průzkum Kloknerova ústavu Českého vysokého učení technického v Praze ve spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně, Národním památkovým ústavem, Technickou správou komunikací a dalšími institucemi. Detailní diagnostika stavu konstrukce a následně úspěšné zátěžové zkoušky potvrdili proveditelnost rekonstrukce mostu.

„Železobetonové konstrukce jsou na několika částech neopravitelné a je nutná jejich výměna. Oproti návrhovému zatížení z dvacátých let minulého století však nedošlo ke zhoršení únosnosti konstrukce jako celku. Stav samotných kleneb je uspokojující a je možné zachovat obousměrný provoz automobilové a tramvajové dopravy. Díky správnému provedení rekonstrukce a následné pravidelné údržbě všech částí Libeňského soumostí lze docílit zvýšení celkové trvanlivosti původních materiálů a celkového života této jedinečné stavby.“

Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu

„Neopravitelné části předpolí budou nahrazeny novou konstrukcí. Ze současné podoby Libeňského soumostí dojde k zachování hlavní obloukové části, která nyní překlenuje řeku Vltavu. Rekonstruována bude také menší oblouková východní část, která dříve přemosťovala dnes již zaniklé říční rameno a vymezovala pravý břeh řeky Vltavy. Nové konstrukce jsou navrženy jako prostupná estakáda spojující obě tyto historické části. Principy tvarového řešení nově vzniklých ramp a všech nových prvků jsou odvozeny z původních skic architekta Pavla Janáka. Formálně návrh navazuje na původní architektonickou koncepci, materiálově je ale soudobý. Provoz počítá s obousměrnou pěší, cyklistickou, automobilovou a tramvajovou dopravou.”

Petr Tej, architekt

Co je výhodnější?

Předběžný odhad investice oprav celého soumostí činí dvě miliardy korun. Součástí rekonstrukce je však vznik několika souvisejících staveb a projektů. Jedná se především o vybudování retenční nádrže, proplachovacího kanálu a dalších protipovodňových opatření. Během těchto prací bude na Libeňském mostě zachována možnost pěší i cyklistické dopravy. Původní varianta bourání a novostavby počítala s rozpočtem překračujícím 2,2 miliardy korun a zamítala zachování jakékoli, i omezené dopravy během celého procesu.

„Zachováváme hlavní a architektonicky nejcennější části soumostí. V případě rekonstrukce obloukového mostu přes Vltavu se bude jednat o investici zhruba 400 milionů Kč, v případě bourání a novostavby by to bylo cca 600 mil. Kč. Rekonstrukce jde tedy směrem k šetření a neprodražování.”

Adam Scheinherr, náměstek primátora za dopravu

Více podrobností a zajímavostí o budoucnosti Libeňského mostu se dozvíte v záznamu diskuze Velké změny Prahy.