Doprava patří k nejdiskutovanějším tématům Metropolitního plánu. Praha se musí připravit nejen na potřeby současných 1,5 milionu obyvatel, ale i na stovky tisíc lidí, kteří v metropoli přibudou v příštích desetiletích. Právě o tom, jak bude město fungovat a jakou roli v tom sehrají koleje, tunely či nové linky tramvají, byla listopadová debata Metropolitní plán: Doprava a infrastruktura v CAMPu. Budoucnost Prahy stojí na silné veřejné dopravě, lepším propojení jednotlivých čtvrtí a konceptu města krátkých vzdáleností.
Město, které funguje na krátké vzdálenosti
Metropolitní plán staví na principu města krátkých vzdáleností, tedy města, kde běžné služby a každodenní život fungují v docházkové vzdálenosti a kde většinu cest obstará veřejná doprava. „Město musí růst, ale zároveň zůstat živé a dostupné. Rozvoj nové zástavby proto plánujeme tam, kde už dnes existuje nebo bude v dohledné době vybudována kvalitní dopravní infrastruktura,“ vysvětluje Petr Hlaváček, náměstek primátora pro územní rozvoj. Právě proto má podle plánu vzniknout většina nové výstavby do 700 metrů od železniční zastávky a 500 metrů od tramvajové trati, díky tomu nové čtvrti získají hned od začátku kvalitní napojení na městskou síť.
Výstava Metropolitní plán: veřejná generálka je přístupná v CAMPu do 3. prosince. Představuje novou podobu nejdůležitějšího dokumentu pro budoucnost Prahy, který nastavuje směr pro rozvoj metropole v příštích desetiletích.
Zdroj: IPR Praha | Autor: Jan MalýMetro D jako nová osa jihu
Metro zůstává nejrychlejší a nejkapacitnější způsob dopravy v Praze. Proto má linka D zásadní roli: propojí Písnici, Krč a Pankrác s centrem a zároveň uleví přetížené lince C. Nejde však jen o tunely a technologie. Stanice linky D budou těžišti nových rozvojových oblastí a umožní vznik kompaktních čtvrtí s bydlením, službami i pracovními příležitostmi. Právě tato kombinace dopravní kapacity a městotvorného potenciálu má klíčový přínos pro rozvoj Prahy.
Tramvaje pro nové čtvrti
Tramvajovou síť čeká jedno z největších rozšíření za poslední dekády. Nové tratě mají vzniknout například na Jižní Město, do Bohnic, Suchdola nebo Slivence. Významnou roli získají v nových čtvrtích, jako jsou Bubny-Zátory nebo Nákladové nádraží Žižkov. Tramvaje zde nahradí část autobusových linek a nabídnou rychlejší i kapacitnější spojení. Praha má dnes přibližně 150 kilometrů tratí a ročně přepraví přes 360 milionů cestujících; Metropolitní plán počítá s více než 70 dalšími kilometry navržených tratí.
Metro, tramvaje a železnice tvoří páteř městské mobility a jejich další rozvoj je nezbytný pro zvládnutí rostoucího počtu obyvatel i každodenního dojíždění ze Středočeského kraje.
Zdroj: IPR Praha | Autor: Jan MalýŽelezniční uzel Praha: rychleji z letiště i regionu
Železnice získává stále větší význam nejen pro dojíždění ze Středočeského kraje, ale i pro cestování uvnitř Prahy. Modernizace železničního uzlu je proto jedním z nejdůležitějších dopravních projektů současnosti. Součástí přestavby je nové spojení Letiště Václava Havla s centrem města. Modernizovaná trať zvládne přepravit desítky tisíc cestujících denně a nabídne výrazně rychlejší napojení letiště na městskou síť.
Změnou projde i samotné centrum. Nové tunely označované jako Metro S oddělí příměstskou a dálkovou dopravu a umožní častější vlaky napříč metropolí. Do centra má jezdit až osm příměstských spojů za hodinu, což představuje zásadní posílení kapacity. Další přínos přinesou nové zastávky v hustě obydlených částech města, například v Karlíně, Michli nebo Braníku. Celý systém doplní nové přestupní terminály, jako jsou Smíchov nebo Dlouhá Míle.
Vysokorychlostní tratě pak uvolní kapacitu na současných trasách a zrychlí dálkové spojení s Brnem, Ostravou či severozápadními regiony. V pražském kontextu jsou ale důležité především tím, že otevřou prostor pro silnější příměstskou dopravu.
Nové mosty a lávky zlepšují prostupnost města a umožňují rovnoměrnější rozložení dopravy. V současné době se dokončuje výstavba Dvoreckého mostu, po kterém od jara 2026 budou jezdit tramvaje a autobusy a umožní i průjezd záchranným složkám.
Zdroj: IPR Praha | Autor: Jan MalýMosty, přístav i veřejná prostranství
Doprava v Metropolitním plánu není jen o vozidlech, ale i o prostoru, kterým se lidé pohybují. Nové mosty a lávky přes Vltavu mají zlepšit propojení městských částí, zejména tam, kde dnes řeka tvoří bariéru. Plán počítá také s rozvojem přístavu Radotín, který může do budoucna hrát roli v městské logistice. Zelená a technická infrastruktura je navrhována jako součást jednoho celku, aby se jednotlivé funkce vzájemně doplňovaly a vytvářely přehledné vazby v rámci celé Prahy.
Praha má jeden z nejlepších modal splitů v Evropě.Ten ukazuje, jaký podíl mají jednotlivé druhy dopravy na celkovém počtu cest, a představuje klíčový ukazatel udržitelnosti městské mobility. V Praze se více než 40 % všech cest odehrává ve veřejné dopravě.
Zdroj: Magistrát hl. m. PrahyAutomobilová doprava s respektem k městu
Automobilová doprava má v Praze své místo, ale musí fungovat v rovnováze s ostatními způsoby přepravy. Metropolitní plán proto počítá se záchytnými parkovišti P+R na okraji města, kde budou moci dojíždějící pohodlně přestoupit na metro nebo vlak – například u Dlouhé Míle, v Letňanech či u Depa Písnice. V hustší zástavbě pak mají větší roli převzít parkovací domy. Nahradí plošné parkování v ulicích a umožní uvolnit prostor pro chodce, zeleň a služby. Podobně jako v řadě severských měst mohou mít i další funkce a stát se kultivovanou součástí městského prostředí.
V CAMPu si můžete do 3. prosince prohlédnout nejen výstavu Metropolitního plánu, ale i výstavu Praha zítra? Propojené město o budoucnosti (kolejové) dopravy, která je k vidění až do 21. prosince.
Záznam z debaty Metropolitní plán: Doprava a infrastruktura najdete zde:
související
20/10 – 03/12
27/03 – 21/12
