Panelák má své měřítko

Malý zásah s velkým dopadem. Tak by se dala shrnout elegantní rekonstrukce paneláku v Hostivaři. Paní Ditrychová je předsedkyní SVJ v Praze 10. Společně s dalšími sousedy přemýšlela, jak by se dalo jejich bydlení vylepšit. Výsledkem je rozšíření lodžií z jednoho na dva metry. Každý byt má nyní jednu souvislou lodžii místo dvou menších a hůře využitelných. Vlastníci bytových jednotek si sami vybírali, zda chtějí snížit parapet, jestli chtějí přímý vstup na zahradu i jaké preferují materiály na podlaze lodžie. S výjimkou vybourání parapetů některých bytů zůstala původní konstrukce nedotčená. Konstrukce pak umožňuje dodatečné osazení zasklení. Lodžie přirozeně propojují interiér s exteriérem.

Kultivované rekonstrukce paneláků jsou u nás stále trochu raritou. Oprava fasády a přístavba nových lodžií paneláku v pražské Hostivaři ukazuje, že cesta nevede jen skrze standardizované zateplování s pestrobarevnými fasádami. „Klíčové je nepopírat, že jde o panelový dům, a rozvíjet jeho přednosti. Nestydět se, že žiji v paneláku. Zapomenout na přitroublá srovnání s králíkárnami! Panelák má své měřítko, repetitivnost, a především konstrukci, s níž se dá při stavebním zásahu efektivně pracovat a která nabízí možnosti úprav a rozšíření. Stačí si vzpomenout na vzletné ambice funkcionalistů, využít současné technologie a dají se dělat divy!“ říká architekt Ondřej Synek.

Rekonstrukce panelového domu podle návrhu re:architekti vyšla na pět milionů korun, v přepočtu na jednu bytovou jednotku šlo o 300 000 Kč. Vše bylo hrazeno z fondu oprav.

Ubytování na vojenském řopíku

Útulna je malá stavba o 12 metrech čtverečních. Architekt Jan Tyrpekl ji v roce 2017 svépomocí postavil na bývalý vojenský bunkr, takzvaný řopík, v polích u Vratěnína na Znojemsku. Útulna vznikla z odpadních materiálů a vyšla na pouhých 50 000 Kč. Vzbudila ale obrovskou pozornost laické i odborné veřejnosti a stala se finalistou České ceny za architekturu 2018.

„První verze Útulny se blížila po třech letech ke konci životnosti. Byla konstruován pouze z prken, stejný profil jsme použili na konstrukci i fasádu. Rozhodli jsme se proto postavit Útulnu 2.0., která bude objemově stejná, ale již kompletně zateplená,“ říká Jan Tyrpekl.

Původní tvar zůstal, konstrukce a materiály nového objektu jsou ale kvalitnější. Změny se dočkaly také výplně otvorů – dřívější polykarbonátové fólie nahradila dvojskla. Všechna okna jsou kvůli snížení nákladů fixní, větrání zajišťuje poklop v podlaze a skrytý průduch pod střechou. V interiéru jsou kamna, dvě pódia na spaní a dvě křesla. Pohodlně se sem vejdou čtyři osoby. Energii pro LED osvětlení zajišťuje solární panel. Voda sem ale zavedena není.

Fasádu objektu tvoří neošetřené a nehoblované modřínové fošny, které postupně zešednou a citlivě splynou s okolní přírodou. Útulnu si můžete pronajmout na platformě Airbnb, ročně tady přespí několik desítek lidí. O dalších malých příbytcích si můžete přečíst zde.

Střecha pro všechny

Až 40 % obyvatel Prahy žije na sídlištích. Jejich regenerace je proto obrovskou výzvou. Chátrající komplex na Proseku prošel rozsáhlými úpravami podle návrhu studia XTOPIX a Jana Karáska, které ho proměnily v moderní kulturní a rodinné centrum Knoflík. Centrální část objektu tvoří schodišťová hala s hygienickým zázemím. Fasáda se změnila v obrovskou uměleckou nástěnnou malbu, kterou vytvořil Michal Škapa v rámci programu Umění pro město. Dostavba nabízí dva větší sály, druhá strana naopak menší zkušebny a učebny pro zájmové kroužky. Severní křídlo dostalo výraznou tahokovovou fasádu s vysokými okny, která jasně odlišuje původní sídlištní objekt od nové moderní přístavby.

Vlajkovou lodí proměny je ale střecha, která se stává novým náměstím. Střešní terasa nabízí slunná i stinná místa s přístřešky, pod kterými se návštěvníci mohou ukrýt před deštěm. Pod jedním z nich je umístěn velký dětský koutek s hračkami. V teplých měsících se tak střecha stává ohrazeným kontrolovatelným hřištěm pro rodiče s dětmi, ale i návštěvníky, kteří si chtějí v klidu posedět se svými přáteli. Na střeše se děje všechno možné – od pravidelných besídek pro děti přes koncerty přes přespávání pod širým nebem, lekce jógy, tance, autorské čtení až po výstavy nebo letní kino.

Kreativní rekonstrukce kreativního hubu

Staré domy umí vyprávět nové příběhy. KUMST je kreativní centrum v Brně, které podporuje růst malých a středních lokálních firem. Najdete ho na Údolní 19 ve funkcionalistickém domě z roku 1929, který navrhnul architekt Vinzenz Baier pro Německé vysoké učení technické. Bývala tu akademická menza, administrativní budova univerzity i vědecké kino. Od 90. let 20. století využívala budovu Fakulta výtvarných umění VUT, v roce 2016 se však přestěhovala. Prostor převzalo Jihomoravské inovační centrum a kreativní hub s užitnou plochou 2 700 metrů čtverečních, nabízející pracovní místa, zasedací místnosti i zázemí pro akce, se otevřel v září 2021.

Rekonstrukce prostoru pod taktovkou studia KOGAA byla rozdělena na etapy, aby ho mohli zájemci užívat co nejdříve. Vzhledem k omezenému rozpočtu zůstala většina povrchů a infrastruktury nedotčena. Architekti především odstranili nevhodné materiály a očistili budovu na základ. Jeden příklad za všechny – stropní luxferový světlík přivádějící do budovy přirozené světlo dříve zakrýval sádrokartonový podhled. Ten byl během rekonstrukce odstraněn, strop otevřen a uveden do původního stavu. Zachovaly se také travertinové sloupy v hlavním sále a travertinové obložení vstupní haly. Součástí rekonstruovaného objektu je dnes showroom lokálních tvůrců, kavárna, velký sál pro různé typy akcí, sdílené konferenční místnosti a tři patra studií, ateliérů a coworkingových prostorů pro kreativní komunitu. Už dříve proběhla kompletní rekonstrukce fasády. KOGAA ji tak pouze doplnilo o výrazný nápis, navržený grafickým studiem Pixle. Posedět si ale můžete i ve dvou venkovních dvorech.

Nemocnice jako skládačka

Složitá doba si žádá rychlá řešení. Během pandemie covidu-19 se v Karviné otevřela první modulární nemocnice v České republice. Třípatrová přístavba vyrostla doslova během pár měsíců. Od podpisu smlouvy s dodavatelem po kolaudaci uběhlo pouhých devět měsíců, samotná stavba na místě zabrala necelé tři měsíce. Objekt se skládá ze 77 modifikovaných kontejnerů, které jsou s hlavní budovou nemocnice propojeny spojovacím krčkem v přízemí a ve druhém patře. V přízemí jsou ortopedické, spondylochirurgické, anesteziologická a protetické ambulance. V prvním patře se nachází oddělení následné péče, které během pandemie sloužilo pacientům s covidem-19, v horním pak sídlí oddělení ortopedie. Návrh stavby a projekt zjišťovalo architektonické studio petit atelier. O realizaci se postarala společnost KOMA MODULAR.

Vnější vzhled budovy charakterizuje střídmá kombinace bílé a šedé omítky zvýrazňující okenní otvory, naznačující konstrukční členění na jednotlivé moduly. Fasádu oživuje hravá kompozice okenních výplní spolu s výraznými schodišti na obou koncích budovy. Objekt má nízkoenergetické provedení a je připraven na případnou přístavbu čtvrtého patra. „Jedná se o velmi efektivní způsob výstavby nemocničních budov. Naši pacienti mohli budovu využívat asi o dva roky dříve, než kdybychom volili klasický způsob výstavby, čímž jsme urychlili i návratnost investice,“ říká ředitel Karvinské hornické nemocnice Tomáš Canibal.