Michaela Hečková
Starosti starostů. Severní Morava se nebojí současné architektury

Dobrá architektura může vznikat daleko za branami hlavního města. Opravená hasičárna či kulturní dům, oživené stopy socialistického realismu nebo hezká náves se šikovně umístěnými lavičkami potěší místní i zvědavé turisty. Cesta z města nás tentokrát vezme po stopách konference Inspirační fórum, kterou nedávno uspořádal Svaz měst a obcí. Starostové a architekti na ní mluvili mimo jiné o tom, jak se nebát architektonické soutěže a jak do projektu zapojit širokou veřejnost. Vybíráme pro vás hned tři slibné lokality Moravskoslezského kraje, kde se daří moderní architektuře.

Moderní náves v Kunčicích pod Ondřejníkem doplní stromy, lavičky, vodní prvek, kamenná dlažba a obchod.
Zdroj: WMA architects

Obce pro lidi

Dánský architekt Jan Gehl proslul myšlenkou „měst pro lidi“. Ta by měla být přívětivá především pro chodce a cyklisty. Důležité je pro něj lidské měřítko a zdravé, živé, bezpečné a udržitelné prostředí. Úvahám o skutečně funkčním veřejném prostoru se věnuje už od 70. let, platné jsou ale dodnes. Zlepšovat jen města už ale nestačí. Kvalitní veřejný prostor, rozumné lidské měřítko a přívětivé ulice lemované stromy si stejně tak zaslouží malé obce či zapadlé vesničky na konci republiky. První prosincový den to v kině Přítomnost znovu potvrdili účastníci konference Inspirační fórum pořádané dobrovolnou organizací jménem Svaz měst a obcí. 

Dlouhá dědina hledá centrum

Veřejná prostranství jsou obývacím pokojem obce. Lidé se tu potkávají, míjejí nebo letmo pozdraví. Severomoravská obec Palkovice** **ležící v podhůří Beskyd nedaleko Frýdku-Místku to neměla jednoduché. Vesnice je 12 km dlouhá „nudle“ s chalupami rozprostřenými po přilehlých kopcích a centrum se jí podařilo najít teprve nedávno. Pomohla tomu spolupráce starosty Radima Bači s kopřivnickým architektem Kamilem Mrvou, který před lety postavil na nohy už Trojanovice. Novodobé návsi dominuje zrekonstruovaná minimalistická prodejna potravin. Výsledkem je jedna z prvních neoranžových Jednot (COOP) na severní Moravě, kterou doplnila kavárna i vyhlídka na vesnici. Právě zde, s výhledem na okolní kopce, by se mohly v budoucnu odehrávat třeba svatební obřady. Zajímavé příležitosti může přinést také stará kotelna o patro níž. Ta by se zase mohla stát zázemím pro malou obecní galerii. Hned vedle samoobsluhy najdeme moderní tělocvičnu s pěti cvičebními sály. Tím ale seznam architektonických úspěchů obce zdaleka nekončí. Přes řeku Olešnou vás převede nová elegantní skleněná lávka s lavičkou, na které si můžete odpočinout, abyste hladce dorazili do opravené hasičské zbrojnice. Doporučujeme sledovat i detaily. Palkovice systematicky využívají mobiliář od firem mmcité a Egoé. Dobrý veřejný prostor si totiž zaslouží kvalitní architektonické prvky nejen ve městě, ale rozhodně i na vesnici.

Žádná reklama, pohledový beton a sklo. I tak může vypadat vesnická „sámoška“.
Zdroj: Matěj Chabera

Když se mění srdce obce, je potřeba zapojit veřejnost

Kvalitní zadání přináší kvalitní návrh. Tak shrnula svou přednášku Michaela Šebelová,** **starostka obce Kunčice pod Ondřejníkem. Nelze než souhlasit. Kunčickému zastupitelstvu se povedlo do procesu komplexní proměny centra obce zapojit nejen veřejnost, ale i opozici. Když se totiž lidé podílí na přípravě projektu a částečně i na rozhodování, je vyšší pravděpodobnost, že výsledný návrh dobře přijmou. A ten pak přežije třeba i budoucí změnu vedení obce. Kunčice pod Ondřejníkem obyvatele připravovaly pomalu a hezky postupně. Pořádaly setkání, besedy i výstavu Místa architektonického vzdoru o příkladech dobré architektonické praxe v zapadlých místech republiky. Veřejnost učily, jak o svém prostředí přemýšlet s hlavou otevřenou novým přístupům. Urbanisticko-architektonickou soutěž vyhlásily v roce 2018 a vítězem se stali architekti Martin Materna a Adam Weczerek z ateliéru WMA architects. Zajímavostí byl zvolený formát dvoukolové soutěže se soutěžním workshopem, při kterém postupující autoři osobně prezentovali své návrhy porotě a vybraným zástupcům města. Podobný postup využil Institut plánování a rozvoje (IPR) třeba při hledání nové podoby Karlova náměstí. A jak vypadá výsledný návrh? Prostor budoucího centra obce dělí na tři základní funkční celky – centrální veřejný prostor, východní park s bydlením a jižní přírodní park. Nové prostranství pak určují tři části, a to předpolí obecního úřadu, náves a potraviny.

Investice 700 000 Kč do soutěže se podle starostky jednoznačně vyplatila.
Zdroj: WMA architects

Ostrava získá po 100 letech novou koncertní síň

Ostrava se stává epicentrem moderní architektury. Aktuálně zde najdeme hned několik pozoruhodných projektů, které se vyplatí sledovat. Nejen Praha, ale i severomoravská metropole chystá velkolepou novou koncertní síň. Budovu navrhl newyorský architekt Steven Holl jako přístavbu, která obkročí současný Dům kultury města Ostrava a z nadhledu tak bude vypadat jako pouzdro na hudební nástroj. Prestižní magazín Architizer ji loni dokonce zařadil mezi desítku nejočekávanějších staveb světa. Památkově chráněná budova bývalých jatek v centru města, která dlouhá desetiletí chátrala, se zase pomalu mění v sídlo galerie současného umění Plato a v území Karolina má vyrůst mrakodrap Ostrava Tower od ateliéru Chybík+Krištof. Stavba má dosáhnout výšky 238 metrů a 60 pater, čímž se stane nejvyšší budovou v zemi. Úžasnou proměnou prochází ale i městský obvod Poruba, kde dříve působila jako místostarostka dnešní investiční náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová.** **

Zahájení stavby nového kulturního symbolu Ostravy se plánuje na rok 2023.
Zdroj: Steven Holl Architects

Ostrava-Poruba roste do krásy

Budování Poruby začalo na počátku 50. let a neslo se v duchu socialistického realismu neboli sorely. Nová Ostrava měla vzniknout podle oslnivého plánu, který se hrdě inspiroval sovětskými vzory a renesančním ideály. Čtvrti dominuje neobyčejně široká Hlavní třída, která se dříve jmenovala Leninova a místní se dodnes občas zapomenou a řeknou ji „Leninka“. V roce 2003 byl urbanistický celek vyhlášen památkovou zónou a od roku 2007 začala zdejší radnice s čilou opravou několika stěžejních ulic a veřejných prostranství. Letos v srpnu se po rozsáhlé rekonstrukci otevřel Dům kultury Poklad. Budova prošla náročnou kompletní opravou, nezapomnělo se ale ani na detaily. Restaurovaly se původní skleněné vitráže i sochy v průčelí a podařilo se zachovat dobový dřevěný strop v divadelním sále. 

V roce 2017 si Poruba nechala od ateliéru PROJEKTSTUDIO zpracovat koncepční strategickou studii svého prvního stavebního obvodu. Materiál slouží jako praktický dokument, ze kterého by měly nadále vycházet veškeré zásahy, úpravy, opravy i investice. Poslední novinkou je architektonická soutěž na revitalizaci Zámeckého parku, kterou vyhrálo Laboratórium architektúry krajiny z Bratislavy. Podle poroty byl vítězný návrh příjemně prostý, přistupoval k parku s pokorou a stavěl na stávajících hodnotách lokalit. Autoři pracují se systémem pěších cestiček, jimiž spojují okolí zámku s místním rybníkem. První práce v terénu by mohly začít už příští rok.

Park v bývalé zámecké zahradě byl v minulosti oblíbeným místem pro odpočinek, teď by mohl sloužit relaxaci i kultuře.
Zdroj: LABAK 

V rámci konference vznikly také krátké a přehledné dokumenty zvané Karty investičních příležitostí**. **Ty mají sloužit členům samosprávy jako šikovný rádce během přípravy a realizace projektů v oblastech veřejného osvětlení, budování vzdělávací infrastruktury, úpravě veřejných prostranství nebo při proměnách opuštěných průmyslových areálů. Všechny přednášky i karty jsou volně ke zhlédnutí na webových stránkách projektu.

související

Ahoj! V září 2022 jsme spustili základní verzi nového webu. Před spuštěním jsme provedli uživatelské testování, ale to pravé uživatelské testování je to, které probíhá právě teď.

Budeme rádi, když se dozvíme, jak se Ti web používá, jestli Tě napadá, jak ho vylepšit nebo Ti na něm něco chybí, případně pokud narazíš na nějakou chybu. Děkujeme!

Dej nám feedback →