Kolik je v Praze bytů?

Podrobné informace o velikosti či struktuře bytového fondu získávají odborníci hlavně ze Sčítání lidu, domů a bytů. Na zveřejnění výsledků z letošního průzkumu teprve čekáme, takže některá data jsou zatím založená na číslech z roku 2011 a zpřesňována dalšími analýzami. IPR dle rozboru výstavby dokončené v době od předposledního sčítání odhaduje, že na začátku roku 2020 bylo v Praze okolo 630 tisíc bytů. Převládají přitom jednotky v bytových domech, kterých je skoro 85%. 

Poměr mezi bytovými a rodinnými domy je v Praze poměrně stabilní. Mění se ale právní forma bydlení. V minulých letech narostlo procento domácností (55,9%), které žijí v bytě v osobním vlastnictví. V nájmu žije zhruba 31,3% lidí a podíl družstevních bytů činí 9,3%. Neobydlených je okolo 8 % procent pražských bytů. I když jsou takové jednotky často terčem kritiky, v celé České republice je prázdných rezidenčních nemovitostí daleko více a podíl dosahuje 17%.

Kolik místností má váš byt?

Jak posoudit proměny kvality bydlení? Pomoci nám může plocha, která připadá na jednoho člena domácnosti. Dle sčítání z roku 2011 to bylo v Praze průměrně 33,1 m2 bytové plochy, plošný standard se přitom mírně zvyšuje. Je pravděpodobné, že tento trend bude pokračovat, například ve Vídni je to dnes přes 45 m2. Menší plochu než Pražané naopak užívají obyvatelé Krakova nebo Varšavy (v obou městech pod 30 m2).

Sleduje se i počet osob na jednu obytnou místnost (nezapočítávají se tedy například koupelny nebo chodby). V metropoli připadá 0,70 osoby na jeden pokoj, ještě v roce 2011 to bylo 0,78 obyvatele.

Zvyšování standardu má ale za následek to, že pro stejný počet lidí potřebujeme více bytů. Ještě před pár desítkami let bylo běžné, že v bytě bydlelo více generací najednou. Dnes naopak stoupá počet lidí, kteří bydlí úplně sami. V roce 2011 bylo už 44% domácností jednočlenných, nejčastěji se přitom jednalo o ovdovělé ženy nad 75 let a také svobodné muže kolem třiceti. Průměrná pražská domácnost má pak 2,2 obyvatele a toto číslo stále klesá.

Kolik stojí vlastní byt a kolik pronájem?

Zájemce hledající si nové bydlení trápí hlavně jeho cena. Mezi lety 2010 a 2018 se průměrné ceny bytů v Praze navýšily přibližně o 74%. Jedná se o celospolečenský problém, v ostatních regionech republiky byl růst ale pouze 29%. Zvyšování cen nabralo na obrátkách hlavně mezi roky 2015 a 2018. Za tuto krátkou dobu se zdvihlo i nájemné v pražských bytech o skoro 40%. Růst je způsoben mnoha důvody. Praha je mimořádně atraktivní pro bydlení, což se v uvedených letech spojilo s hospodářským růstem i příznivými podmínkami na trhu práce. Situaci komplikují i demografické a lifestylové faktory. Kromě již zmiňovaného zmenšování domácností je i mobilita Pražanů v rámci bytového fondu relativně nízká. Například senioři, pro které by byly komfortnější menší jednotky, zůstávají bydlet osamoceni ve velkých bytech. 

Jeden metr čtvereční v novostavbě byl v roce 2019 oceněn na zhruba 100 tisíc korun. I starší byty však mohou být dražší, zvlášť pokud se prodávají v historickém centru, kde ceny sahají k 170 tis./m2. Rodinné domy jsou nejdražší v lokalitách jako Hanspaulka, Ořechovka nebo Hřebenky. I když se během let zvedá výše průměrné mzdy a ceny mění i inflace, představuje Praha v porovnání s evropskými metropolemi město se špatnou finanční dostupností bydlení. Roste i cena nájemního bydlení. Průměrná měsíční taxa v roce 2019 překročila hranici 300 Kč/m2. Úplně nejdražší lokalitou byl Josefov, kde se nájemné vyšplhalo na 424 Kč/m2.

Staví se málo bytů?

Praha je společně se Středočeským krajem místem, kde se staví nejvíce z celé republiky. Konkrétně na metropoli připadá 18% nových projektů. Na střední Čechy je to dokonce 19%, i tato výstavba je ale z velké části dána právě blízkostí hlavního města. Mezi lety 2001 a 2019 se v Praze dokončilo přes 100 tisíc nových bytů. Každý rok je tedy připraveno 5 až 6 tisíc jednotek k prodeji novým zájemcům.

Toto číslo je poměrně solidní, ale bohužel stále nestačí uspokojit rostoucí poptávku. Jedním z často diskutovaných důvodů je zdlouhavý úřední proces předcházející prvnímu zakousnutí bagru do země. U každé větší stavby je nutné získat nejprve územní rozhodnutí a poté stavební povolení. Jenom průměrná doba mezi těmito dvěma úředními úkony činí 1 103 dní (víc než padesát procent projektů však získá povolení už po 606 dnech, což značí, že průměr zvyšují některé náročnější stavby.) Prvotní fáze projektu stavitelé nikam nenahlašují, můžeme ale odhadovat, že celý proces přípravy může trvat i 6 let. Situaci by měl pomoci řešit i nový Metropolitní plán.

Kolik bytů vlastní město?

V březnu 2019 bylo na území města evidováno 31 456 obecních bytů. Tři čtvrtiny (tj. 23 699) spravovaly městské části, zbytek (7 757) magistrát. Městem vlastněné byty tak tvoří zhruba 5% bytového fondu. Praha se totiž svých bytů zbavovala během rozsáhlé privatizace a počet jednotek se tak od roku 1991 zmenšil o 84%. A jaké je mezinárodní srovnání? Na jeden obecní byt připadá 42 Pražanů. Pro srovnání, v městech, jako je Kodaň, Curych nebo Vídeň, je to méně než 10 lidí. 

Absolutně nejvíc obecních bytů (přibližně 4 200) se nachází ve správním obvodu Praha 14, většinovým správcem je zde magistrát. A patří také k jediné části města, kde se městské byty už dvacet let skoro neprodávají. 

Nová městská výstavba byla v minulých letech naprosto zanedbatelná. Mezi roky 2011 a 2019 se postavilo necelých 500 bytů. V současnosti se chce hlavní město v oblasti bytové výstavby více angažovat a připravuje samostatné projekty pod hlavičkou městského developera. Zájmem je zajistit nejen bydlení pro sociálně ohrožené obyvatele, ale i pro pracovníky v klíčových odvětvích, jako je zdravotnictví nebo školství.

Zajímají vás další informace o tom, jak Pražané bydlí? Článek vychází z nových Územně analytických podkladů hlavního města Prahy (ÚAP). Ty slouží jako podklad při plánování rozvoje území, včetně přípravy takových dokumentů, jako je územní nebo strategický plán. V nové aplikaci představující ÚAP si můžete pohodlně prohlédnout texty i grafy dokumentující život Prahy ve všech důležitých oblastech.