Dělení na zóny už nestačí, plán chrání charakter lokalit

Dosluhující pražský územní plán stojí na myšlence, která se prosadila před sto lety. Když urbanisté ve 30. letech dvacátého století obhajovali rozdělení města na zóny práce, bydlení a rekreace, začali do plánů zakreslovat různě barevné plochy. Průmysl v té době reprezentovaly kouřící továrny a tato strategie zajistila řadě lidí bydlení nebo prostory pro sportování. Přejíždění mezi zónami ale město zatěžuje dopravou. Jednoduché rozdělení navíc postupně přestalo stačit a dnes ve výkresech najdete přes 90 druhů zón. Zorientovat se v plánu je velmi komplikované a už nám příliš nepomáhá, abychom se ve městě cítili dobře.

Podle současného plánu je komplikované i stavět. Malé záměry, jako zařízení ordinace ve vile lékaře, vyžadovaly změnu celého plánu. Pro plánované hřiště nebo mateřskou školku v nových čtvrích jsou dnes zase určeny přesné parcely. Když se záměr během několika let příprav vyvíjí, je komplikované upravit třeba tvar parku či sportoviště a zároveň nejde funkci posunout na jiné místo. To se snaží návrh metropolitního plánu změnit a primárně hlídá, jak má město v dané lokalitě vypadat. Stále určuje potřebnou velikost škol nebo parků, aby byly v nových čtvrtích dobře dostupné. Neohraničuje ale nutně konkrétní pozemky, kam veřejnou vybavenost umístit.

Návrh plánu cizelovaly desítky tisíc připomínek

Zastupitelstvo Prahy o pořízení nového územního plánu rozhodlo už v červnu 2012 a první návrh IPR Praha zveřejnil v roce 2018. Následovala možnost podávat připomínky, kterých v prvním kole dorazilo skoro 46 tisíc. Magistrátní úředníci je ve spolupráci s IPR procházeli a v roce 2022 představili aktualizovanou verzi na veřejném projednání. Diskuze nad plánem pokračovaly, přes Portál Pražana dorazilo dalších 18 tisíc podnětů a téměř hotová verze plánu byla odprezentována na podzim roku 2025. Od té doby se již dokument proměnil pouze drobně, například došlo k úpravě názvu některých lokalit.

Během dlouhého přípravného procesu se do plánu promítly nové dopravní záměry. Výkresy se výrazně proměnily třeba v oblasti Letňan, kde se plánuje výstavba kolem připravovaného terminálu vysokorychlostní železnice Praha-Sever. Přibylo i nové železniční spojení pod centrem Prahy a upravovalo se taktéž vedení nových linek metra, třeba dovedení déčka pod náměstí Republiky. Na výkresu nově najdete územní rezervu pro linku E přes Michli a Vršovice. Plochy kolem Depa Písnice se zase z produkčních proměnily na obytné. Budoucí konečná metra se nestane jen přestupním bodem při cestách do centra, ale lokálním centrem.

Návrh ale musel od první verze reagovat i na to, jak se během přípravy měnilo samotné město a s ním i stávající územní plán. Jsou do něj zapracované změny, které už se v Praze povedlo nastartovat, třeba na nákladovém nádraží Žižkov. Před druhým veřejným projednáním došlo také ke zpřesnění textové části plánu, aby bylo jasné, jak posuzovat zásahy do jednotlivých struktur zástavby. Všechny změny byly prezentovány na rozdílových schématech i rozdílech v textu, aby bylo co nejvíc zřejmé, jak se návrh modifikoval. Finální verze Metropolitního plánu také výrazně posiluje funkci plánovacích smluv, které bude nutné uzavřít před začátkem výstavby na 47 % transformačních a rozvojových ploch. Město tak získá jasnou záruku, že developeři postaví část veřejné vybavenosti anebo přispějí městu finančními prostředky.

Schválený plán nabyde účinnosti 1. září 2026

CAMP informoval o průběhu příprav Metropolitního plánu mnohokrát. Věnovala se mu výstava To je plán! a následně Veřejná generálka v Bílém sále, která představila jeho finalizovanou podobu. Na webu si můžete pustit záznamy z řady setkání a debat. A přízemí Pragerových kostek sloužilo i jako místo pro veřejné projednání nebo školení, jak podat připomínku. V prostorách CAMPu byly navíc všechny materiály dostupné v tiskové podobě a odborníci a odbornice zde zodpovídali individuální dotazy. V řadě míst Prahy pak Metropolitní plán představil infopoint v mobilním kontejneru.

Během let konzultací a projednávání získal širokou podporu napříč politickým spektrem na magistrátní úrovni i mezi městskými částmi. „Metropolitní plán vnímám především jako službu veřejnosti, do které se spolu se mnou zapojilo více než 200 odbornic a odborníků, kteří se tomuto projektu několik let s nasazením věnovali a kterým tímto děkuji, stejně tak všem, kteří jej dnes podpořili a jsou ochotni spolu s námi Prahu rozvíjet. Dneska lidé sledují, jak se intenzivně staví na Smíchově, teď díky Metropolitnímu plánu uvidí takto kvalitní výstavbu i v jiných lokalitách, kde vzniknou komplexní nové čtvrti s parky, školami a živým parterem,“ říká Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního a strategického rozvoje.

Metropolitní plán schválilo zastupitelstvo města a účinný bude od 1. září 2026. Kdyby se Praha na novém plánu nedohodla, stávající pravidla by přestala platit na konci roku 2028. Nový stavební zákon totiž možnost používat starší územní plány ukončuje. Pokud si dnes stěžujeme na nepružnost územního plánu, právní vakuum by znamenalo ještě větší nejistotu a chaos, což by mohlo zcela zablokovat výstavbu v Praze.