Pavel Fuchs
Kde budeme bydlet? Podle Metropolitního plánu přibudou v Praze byty pro 580 tisíc lidí

Kde se budou stavět nové byty a kolik v nich bude bydlet lidí? Zásadní otázka, na kterou odpovídá právě Metropolitní plán. Chcete tomuto komplexnímu dokumentu lépe rozumět? Ukážeme si, proč jsou klíčové transformační a rozvojové plochy i jaký je mezi nimi rozdíl. Proč chce plán zajistit pracovní příležitosti i v obytných lokalitách? Jak chrání byty v centru, aby z nich nevznikaly další hotely či kanceláře? A jaká pravidla budou nově platit na sídlištích?

Kde je hranice města?

Když se zadíváte na výkres Metropolitního plánu, jednou z hlavních čar je hranice zastavitelného území. Praha se výrazně liší od jiných evropských měst, jako je třeba Paříž. Území francouzské metropole je totiž prakticky celé zaplněno domy. K českému hlavnímu městu byla ve dvacátém století připojena řada obcí, které si často zachovaly svůj vesnický charakter. Proto je také Praha velkoměstem s rozsáhlými plochami polí a další zeleně. Urbanisté pro vnější pás čtvrtí (jako jsou Koloděje, Čakovice nebo Točná) dokonce používají poetický termín „přípraží“.

Metropolitní plán definuje hranici zastavitelného území a preferuje využití ploch uvnitř zástavby.
Zdroj: KMP IPR Praha

Tlak na výstavbu ale z volné krajiny ukrajuje, v už zastavěném území přitom leží ladem řada pozemků, třeba brownfieldů po bývalých továrnách. Metropolitní plán proto definuje transformační plochy jako Bubny, Vysočany, Palmovka nebo Slatiny, kam bude směřovat hlavní výstavba nových bytů (na výkresech jsou označeny výraznou červenou svislou šrafou).

Město se ale nemůže zakonzervovat, v plánu proto najdete i část ploch rozvojových, které z otevřené krajiny ubírají (na výkresech červená vodorovná šrafa). Důležitým úkolem Metropolitního plánu je hledání vyváženosti. Praha se do okolních polí rozrůstá menším tempem než dříve a součástí odůvodnění plánu je i podrobné odůvodnění všech záborů zemědělské půdy.

Bydlení na celém území

Až se využijí všechny plochy, které metropolitní plán nabízí, Praha získá byty pro dalších 580 tisíc lidí. Autoři metropolitního plánu pracovali na tom, aby se bydlení mohlo rozvíjet skoro na celém území města. Stávající územní plán přísně odděluje jednotlivé funkce, a jeho výkresy proto připomínají pestrobarevné omalovánky. I čtvrtě plné bytů se však stanou rychle mrtvé, pokud všichni obyvatelé musí cestovat daleko do práce. 

Metropolitní plán zavádí novou koncepci, podporující město krátkých vzdáleností. V obytných lokalitách tak již přímo najdete i veřejnou vybavenost, služby či možnosti zaměstnání. Pro nové čtvrti, jako je Florenc, tvůrci počítají zhruba s 65 % plochy k bydlení a zbytkem pro pracovní příležitosti.

Plán se snaží z co největšího území města vytvořit kvalitní obytné prostředí (růžová), transformační a rozvojové plochy jsou naznačeny červeně.
Zdroj: KMP IPR Praha

Jak se orientovat v plánu?

Transformační či rozvojová plochy mohou být definovány několika parametry – na vznik parků, ulic, náměstí nebo veřejné vybavenosti. Častou otázkou je, kolik bude v území minimálně zeleně či jak velké mohou být stavební bloky. Plán ale někde určuje třeba i maximální objem veřejných prostranství, aby pak pro město nevznikla nadměrně velká plocha, o kterou se musí starat. Typicky je totiž třeba na Vinohradech 30 % plochy veřejné a 70 % soukromé. Na sídlištích je to ale opačně – 70 % pozemků je zde v péči veřejné správy (a jen 30 % obhospodařují soukromníci).

Při nahlédnutí do aplikace tak jednoduše zjistíte, že třeba v nové čtvrti kolem ulice Kolbenova musí být alespoň 10 % rozlohy věnováno parkům, 35 % uličním prostranstvím a 5 % občanské vybavenosti. Mimochodem, cílem Metropolitního plánu není, aby investoři začali okamžitě stavět na všech plochách k tomu určených. Parametry slouží jako odrazový můstek pro dohodu v území, kterou bude podrobný regulační plán či územní studie. I urbanismus se totiž vyvíjí. Nepružné požadavky v dnes platných dokumentech stárnou a nemusí odpovídat nejoptimálnějším řešením v budoucnu. Díky novým pravidlům nebudou následovat složité změny územního plánu, kterých dnes Praha musí řešit stovky ročně. Projednávání se sice v poslední době podařilo zrychlit, ale stále trvá několik let a je nákladné.

Pro kapacity Metropolitního plánu využívají autoři plošný standard na jednu osobu. Například bydlení v bytě je to průměrně 48 m2 na osobu, jde ale o hrubou plochu i se všemi zdmi, konstrukcemi a společnými prostorami.
Zdroj: KMP IPR Praha

Jak územní plán chrání stávající bydlení?

Metropolitní plán vytváří prostor pro dlouhodobý rozvoj města, některými nařízeními ale může k řešení bytové krize přispět velmi rychle. Lokality v historickém jádru mají totiž stanovenou ochranu dominantního podílu bydlení. To zamezí přestavování činžovních domů v centru na hotely a kanceláře.

Samostatnou kapitolou jsou pak sídliště, kde je prostor mezi panelovými domy označen jako *park ve volné zástavbě. *Ten výrazně limituje stavbu dalších objektů. Zvlášť jsou chráněny i obslužné stavby na sídlištích (jako samoobsluhy či mateřské školy), aby co nejvíce sloužily obyvatelům. Domy s veřejnou vybaveností lze také zvýšit pouze o dvě podlaží.

Metropolitní plán je komplexní dokument, na některé problémy může reagovat ale jen omezeně. Praha dnes funguje jako jeden spojitý organismus s dalšími obcemi ve středních Čechách, problémy s bouřlivou výstavbou za hranicemi hlavního města už však musí řešit další spolupráce s radními Středočeského kraje či vládou. Při prohlížení výkresů ale najdete například řadu navrhovaných parkovišť P+R a dalších dopravních staveb, které budou pomáhat i dojíždějícím.

Přijďte se podívat na výstavu To je Plán do Centra architektury a městského plánování. A lokality, které vás zajímají, si podrobně prohlédněte ve webové aplikaci.

související

Ahoj! V září 2022 jsme spustili základní verzi nového webu. Před spuštěním jsme provedli uživatelské testování, ale to pravé uživatelské testování je to, které probíhá právě teď.

Budeme rádi, když se dozvíme, jak se Ti web používá, jestli Tě napadá, jak ho vylepšit nebo Ti na něm něco chybí, případně pokud narazíš na nějakou chybu. Děkujeme!

Dej nám feedback →