Michaela Hečková
Náměstí pro lidi. Z dejvického Kulaťáku zmizí auta, nahradí je kulturní akce, trhy a stromy

Vítězné náměstí se dočká proměny. Studio Pavel Hnilička Architekti, které v roce 2018 vyhrálo architektonickou soutěž vyhlášenou IPR Praha, náměstí zpřístupňuje chodcům i cyklistům. Tramvajová a automobilová doprava bude odsunuta z centra náměstí. Volný střed se stane místem pro setkávání, kulturní akce, trhy, veřejná shromáždění a ústřední monument. Vzrostlé stromy po okrajích náměstí navodí příjemné měřítko prostoru podobného ulici. Automobilová doprava se schová pod jejich zelené koruny. Nové Vítězné náměstí se stává dalším místem, které má změnit budoucí tvář Prahy.

Návrh nové podoby Vítězného náměstí staví do popředí chodce. Vůbec poprvé vkročí do jeho samotného středu, který se promění na pěší zónu.

Zdroj: Pavel Hnilička Architekti

Velkolepé plány nového náměstí

Vítězné náměstí neboli Kulaťák se nachází na rozhraní Dejvic a Bubenče. Pojmenování bychom ale našli více. Původní název Vítězné náměstí se používal od roku 1925 do roku 1940, za války se místo překřtilo na náměstí Branné moci, po válce pro změnu na oslavné náměstí dr. Edvarda Beneše. Nepřekvapí, že v padesátých letech získalo opět nový titul – náměstí Říjnové revoluce, který si udrželo až do roku 1990. Do kruhového objezdu na Vítězném náměstí ústí čtyři ulice – Svatovítská, Československé armády, Evropská a Jugoslávských partyzánů. Dnešní podobu náměstí určil architekt Antonín Engel, který je mimo jiné také autorem generálního projektu nových budov ČVUT nebo novoklasicistní budovy Podolské vodárny. Engel vyhrál v roce 1920 architektonickou soutěž na nové urbanistické řešení severozápadního města a v roce 1924 vytvořil pro celou čtvrť regulační plán, silně ovlivněný mimo jiné přestavbou Paříže v 19. století. Hospodářská krize však velkolepé vize narušila a dnešní podoba je tak pouhým torzem plánované realizace.

Vítězné náměstí je svou rozlohou 4x větší než Staroměstské. Dnes by sem málokdo poslal turistu na procházku a posezení. Brzy to však bude jinak.

Zdroj: IPR Praha

Kudy jezdila tramvaj na Kulaťáku?

Engel uchopil nové náměstí velkoryse a monumentálně. Hlavní osu náměstí zvolil ve směru Dejvické ulice, kde už byla částečně realizovaná zástavba dle dřívějšího šachovnicově pravoúhlého plánu. Pravoúhlá je také polovina náměstí okolo Dejvické, kde se nacházejí domy s byty a obchody. Druhá polovina náměstí je půlkruhová a měla být vyhrazená pro slavnostnější veřejné stavby, z nichž se později realizovala jen budova generálního štábu československé armády. Symetricky přesně naproti měla stát budoucí radnice, dnešní provizorní parkoviště. Severozápadní čtvrtina byla určena pro kampus ČVUT. Automobilovou dopravu vedl Antonín Engel po kruhovém objezdu, stejně tak nejprve tramvaje. Vykolejení tramvajové soupravy a opakované kolize dopravy vyústily roku 1942 v úpravu vedení tramvajové trati středem objezdu. Dostavění některých proluk se ve spolupráci s architektem stihlo po válce.

Návrh Vítězného náměstí z roku 1924 od architekta Antonína Engela pracoval s prostorem velkoryse, po vzoru proměn západních metropolí 19. století.

Zdroj: Praha Neznámá

Proměna náměstí může začít

Kulaťák žil svým přirozeným životem. Měnily se politické režimy, názvy náměstí, společenské kontexty i potřeby lidí. První malý krůček k novodobé proměně Vítězného náměstí nastal v březnu 2017, kdy městská část Praha 6 uspořádala v hotelu DAP první veřejné setkání týkající se budoucnosti Vítězného náměstí, na které v květnu téhož roku navázala tematická urbanistická procházka po dotčeném území. Následovala výstava o Vítězném náměstí, umístěná na plochu oživeného kulturního veřejného prostoru Šesťák, a předání výsledků prvního kola participace koordinátorovi budoucí soutěže IPR Praha. Hlavní město Praha v roce 2018 pověřilo IPR Praha přípravou urbanistické soutěže na celkové řešení Vítězného náměstí. A pak už to šlo rychle. Soutěž byla vyhlášena v dubnu 2018, výsledky byly oznámeny v listopadu 2018. Porota, v níž zasedal mimo jiné architekt a urbanista Jan Jehlík, Antonín Novák z ateliéru DRNH, teoretik architektury Petr Kratochvíl a zahraniční zástupci Peter Heath a Ivan Reimann z berlínských Müller Reimann Architekten, vybrala architektonický ateliér Pavla Hniličky – Pavel Hnilička Architekti.

Součástí nového návrhu bude také centrální monument, který plánoval už Antonín Engel.

Zdroj: Pavel Hnilička Architekti

Do středu náměstí se dostanou chodci

Soutěž neřešila pouze kvalitu života obyvatel Dejvic, ale zaměřila se také výrazně na zklidnění dopravní situace. Návrh od Pavla Hniličky, Evy Mackové a Josefa Filipa vychází z původního odkazu Antonína Engela. Základní myšlenkou úprav dosud nedostavěného náměstí je uvolnění jeho středu odsunutím tramvajového a automobilového provozu. Volný střed tak může nově zaplnit celá řada různorodých aktivit, jako jsou trhy, veřejná shromáždění nebo start a cíl sportovních závodů. Vzrostlé stromy navodí po okrajích náměstí příjemné měřítko prostoru podobného ulici. Vložený bosket schová pod své koruny automobilovou dopravu. Pro chodce se střed náměstí stane konečně přístupný díky dalšímu východu z metra a novým přechodům.

Vzrostlé stromy po okrajích náměstí vytvoří příjemnou atmosféru a přívětivé lidské měřítko.

Zdroj: Pavel Hnilička Architekti

Vítězné náměstí dlouhé roky nevyužilo svůj potenciál. Přitom je dokonce čtyřnásobně větší než třeba Staroměstské náměstí. Teď se to ale změní. Uprostřed náměstí vznikne nová pěší zóna s centrálním monumentem. Chodci se budou rádi vracet do srdce krásné rezidenční, ambasádní a univerzitní čtvrti. Dokončení revitalizace Vítězného náměstí je plánováno na rok 2023. Studie by měla být hotová už do konce letošního roku. Náklady na rekonstrukci jsou předběžně odhadovány na 500 milionů korun. Kulaťák se definitivně promění. Získá novou přívětivou tvář a architektonickou důstojnost, jakou si rozhodně zaslouží.

související

Projděte si CAMP s audio průvodcem v aplikaci Bloomberg Connects. Stáhněte si ji zdarma.