Mohla byste hned na úvod trochu popsat, co je to participace?

Participace je zapojování veřejnosti do rozhodování o tom, jak má vypadat město a co se v něm má dít. Znamená to, že lidem dává prostor sdílet své potřeby, připomínky a nápady k plánovaným projektům. Tyto podněty pak zpracujeme a začneme podle nich upravovat návrhy. Cílem je, aby změny ve městě vznikaly společně s lidmi, kterých se týkají.

Proč je participace pro plánování města důležitá?

Když mluvíme o participaci, vždycky říkáme totéž dětem i dospělým. Město řeší spoustu věcí, jako jsou technická infrastruktura, zeleň nebo doprava. Často ale chybí to lidské měřítko. Nejdůležitější hodnotou města jsou podle mě lidé, kteří v něm skutečně žijí. Bez lidí by město nefungovalo, proto je důležité věnovat pozornost i tomu, jak to vnímají oni. Jen místní vědí, jak se v konkrétních ulicích a čtvrtích opravdu žije. Bez jejich zkušeností a perspektivy se město nedá úplně pochopit ani dobře plánovat.

Kancelář participace v roce 2025 zahájila nový projekt Tvoje město, Tvůj prostor. Jedná se o putovní participační hru. Jak celý nápad vznikl?

Dlouho jsme hledali způsob, jak do plánování města zapojit víc hravosti a zároveň přidat edukační prvky. Výsledkem je dvouletý projekt, který díky grantu Erasmus+ míří hlavně na mladé lidi od 13 do 30 let a postupně navštíví šest pražských lokalit. Chceme nejen dětem a teenagerům ukázat, že jejich názor na podobu okolí má smysl, a zároveň dorazit i do částí Prahy, kde jsme s participací za devět let existence naší kanceláře ještě nebyli.

Jak to v praxi vypadá?

V každé lokalitě probíhá nejprve projektový den pro žáky a žákyně základních škol, kde se přes hry a týmové úkoly seznámí se základy plánování města. Na to navazuje venkovní akce pro veřejnost s pěti herními stanovišti.

Pro hru samotnou jsme navrhli celkem pět herních stanovišť. Jde o velký interaktivní graf, kolo štěstí s rolemi ve městě, okno z plexiskla namířené do veřejného prostoru, ve kterém mohou účastníci a účastnice dopisovat nebo dokreslovat, co jim v lokalitě chybí, pexeso s novými stavebními projekty Praha zítra, které navazuje na naši stejnojmennou aplikaci, a nakonec participační jengu s otázkami, které by měly účastníky a účastnice vést k přemýšlení o veřejném prostoru a dalších tématech. Zapojení lidé obchází jednotlivá stanoviště, na každém dostanou razítko a na konci je čeká odměna. Chceme tak ukázat, že zapojení do plánování města může být zábavné a pro každého.

Projekt se testoval v červnu 2025 v Horních Měcholupech, na podzim zavítal do Kunratic a Slivence. Jak probíhaly první výjezdy do lokalit?

Každá lokalita byla úplně jiná, ale všude nás potěšil zájem veřejnosti. V Horních Měcholupech dorazilo kolem 150 lidí a děti byly velmi aktivní, protože už znají principy participace například ze školních participačních rozpočtů. V Kunraticích i ve Slivenci se zase často opakovalo téma nedostatku aktivit pro teenagery.

Obecně nás bavilo, jak děti reagují. Ty mladší až do nějakých patnácti let do toho jdou okamžitě, baví je ta herní forma a chtějí zkoumat, co znamená zapojit se. Dospělí jsou ze začátku trochu opatrní, protože to na první pohled vypadá moc hravě, ale když přijdou, chtějí mluvit hlavně o konkrétních projektech v okolí. Všechny podněty si zapisujeme a předáváme městským částem.

Jaké jsou další plány?

Projekt trvá do léta 2026, takže nás na jaře čekají ještě tři lokality, a to konkrétně Praha 8, Praha 9 a Praha 11. Po skončení pilotu nám ale stále zůstává mobiliář. Putovní hru bychom rádi dále využívali na všech možných akcí IPR Praha. Už jsme ji představili třeba na Archirunu nebo na Dni otevřených dveří Magistrátu hl. m. Prahy.

Jakým dalším projektům se aktuálně věnujete?

Zmínila bych dvě lokality, které jsou shodou okolností obě velmi výjimečné – nachází se totiž v samotném centru Prahy. První z nich je park Chotkovy sady, které by měly projít plánovanou proměnou v několika následujících letech. Na obnovu sadů vypsala Správa Pražského hradu architektonickou soutěž. My jsme v rámci její přípravy v listopadu 2024 a lednu 2025 realizovali první fázi participace s veřejností přímo v lokalitě i online. Dělali jsme antropologickou sondu i dotazník, uspořádali jsme komentované procházky. Teď na to na jaře 2026 navážeme druhou fází.

Druhou historicky cennou lokalitou je Karlov. Ten je zase velmi zajímavý tím, že se jedná o první územní studii v rámci Pražské památkové rezervace. Na jaře 2025 proběhla první fáze participace, kde jsme sbírali data od veřejnosti, po dokončení návrhu územní studie proběhne druhá fáze.

Kancelář participace teď také začala učit na vysoké škole.

Ano, vloni jsme poprvé otevřeli kurz participace na univerzitě. Domluvili jsme se s vyučujícími na Fakultě sociálních studií UK a připravili kurz, který jsme jako kancelář vedli. Připravili jsme ho pro zhruba pětadvacet studentů a studentek napříč fakultou a postavili hlavně na praxi. Účastníci a účastnice pracovali na vlastním projektu a na závěr ho prezentovali v CAMPu. Kurz není čistě teoretický, snažíme se, aby byl co nejvyužitelnější pro obory jako sociologie, veřejná politika nebo geografie, kde participace dává velký smysl.

Jaké skupiny se participace obvykle účastní a jaké v ní naopak chybí?

U fyzických participací, jako jsou setkání nebo mobilní kontejnery, se nejčastěji zapojují lidé, kteří na to zkrátka mají čas. Typicky senioři, rodiče s dětmi a někdy i studenti. To bylo vidět na Karlově, tam to fungovalo dobře. Naopak nejvíc nám chybí mladí lidé mezi 18 a 45 lety, tedy mladí dospělí a mladší aktivní pracující. Ti jsou většinou nejvíc vytížení prací a rodinou, takže se zapojují jen minimálně. Participace se pak nejčastěji objevuje u konkrétních projektů v území, protože lidé snadno chápou, co se má stát a jak se jich to dotkne. U strategických plánů je zapojení menší, jsou pro veřejnost náročnější a abstraktnější. To je myslím škoda.

Jak dlouho pracujete na IPR Praha? Jak máte v kanceláři rozdělené role?

Na institut jsem nastoupila v roce 2018 v polovině kampaně na Metropolitní plán. První měsíc jsem strávila v terénu v participačním kontejneru a mluvila s lidmi. To bylo perfektní. Od začátku roku 2025 jsem byla pověřena vedením Kanceláře participace, od října ji oficiálně vedu. Jsme ale velmi malý tým, máme jen tři základní členy. Pomáhají nám externí spolupracovníci a spolupracovnice a pak studenti a studentky, které oslovujeme většinou na jednotlivé projekty. Všichni máme víceméně podobnou agendu.

Participace je sezónní. Od dubna do června a od září do října máme hlavní sezónu, kdy probíhají akce, brainstormingy a vyhodnocování. Máme pracovní večery i víkendy. To je docela specifické. Mimo sezónu pak sedíme v kanceláři a chystáme nové projekty. Nejvíc mě na téhle práci baví ta různorodost. Chvíli se věnujeme plánování, chvíli chystáme fixy a lepíky na akci. Nikdy to nemůže být monotónní.

Jak se participace za poslední roky změnila?

Participace už je dnes mnohem víc běžným standardem. Politické vedení i úřednictvo s ní počítá a často je i podmínkou pro získání evropských dotací. Problém ale je, že i když lidé chodí víc než dřív, pořád to není tolik, kolik bychom si přáli. Stále také vnímají participaci spíš jako prostor pro boj než pro spolupráci, a tak hledáme nové způsoby, jak je motivovat. Jednou z cest je vytvořit jednotnou online participační platformu. Dnes jsou totiž informace roztříštěné – IPR má svoje stránky, Portál územního rozvoje svoje, městské části to řeší různě. Bylo by skvělé mít jedno místo, kde se lidé snadno dozvědí o všech projektech. Na tom teď pracujeme a doufám, že se to brzy podaří.