Rekonstrukce začíná
Pragerovy kostky v Emauzích čeká největší proměna od svého dokončení v roce 1973. Rekonstrukce, která začala v červenci 2026, citlivě obnoví významný modernistický komplex architektů Karla Pragera a Jiřího Kadeřábka a připraví jej na další desetiletí provozu. Práce potrvají přibližně tři roky a vyžádají si investici kolem 1,4 miliardy korun.
význam Pragerových kostek
Pragerovy kostky představují nesmazatelnou součást architektury 70. let. Konstrukční koncept architekta Karla Pragera patřil tehdy k nejodvážnějším v Československu. Při konstrukci tří levitujících pavilonů se navíc použil stavebnicový systém dílců GAMA – speciálně upravené panelové systémy, parapety, skříňové příčky a podhledy. To vše vytváří významný modernistický komplex, který v mnohém předběhl svou dobu.
Po více než padesáti letech užívání je ale budova opotřebená a neodpovídá dnešním energetickým nárokům. Problémem jsou netěsnící fasády, střecha i minimální izolace. Rekonstrukce tak dává možnost objekt přizpůsobit současným standardům a zároveň naplnit některé nerealizované vize Karla Pragera, jako je například otevření terasy na střeše podnože. Přestavba zároveň klade velký důraz na detailní poznání původního systému, jeho zachování a citlivé doplnění tam, kde je to nezbytné z hlediska bezpečnosti a dlouhodobé udržitelnosti.
o projektu
Architekti ze studia IXA zpracovali celkovou prostorovou koncepci rozvíjející původní principy Pragerova návrhu. Poprvé po více než padesáti letech dojde ke kompletní výměně lehkého obvodového pláště, který nahradí důsledná replika toho původního, a technologií – zejména vytápění, chlazení a vzduchotechniky. Dojde také k zásadnímu vyztužení ocelové konstrukce.
Oproti současnému stavu budou návštěvníci a návštěvnice moci využívat celé přízemí, kam se po rekonstrukci vrátí Centrum architektury a městského plánování (CAMP). Podnoží kostek bude znovu fungovat jako místo pro setkávání, přednášky, diskuze a jako zázemí pro vzdělávací programy pro děti i veřejnost. Z atria se stane ústřední spojovací prostor, ze kterého se bude moci procházet do všech částí centra. Novinkou bude přístup na střechu CAMPu, kde vznikne vyhlídková terasa s bistrem. Počítá se i s praktičtějším rozmístěním administrativní části areálu v horních patrech a posílením pěších vazeb mezi ulicemi Vyšehradská, Na Moráni a sousedstvím Emauzského kláštera.
Přilehlý areál by se měl změnit ve veřejný park s novými pobytovými plochami – koncept venkovního prostoru má na starost krajinářský ateliér Land05. Cílem je zachovat co nejvíce autentických prvků, snížit energetickou náročnost a areál ještě více otevřít veřejnosti.
cirkulární přístup
Jedním ze základních principů rekonstrukce je maximální využití stávajících konstrukcí a materiálů. Vše začíná už u vnitřního vybavení, které zamíří do dočasných prostor IPRu v pražských Holešovicích nebo najde další využití. Poté začne odstraňování nenosných konstrukcí. Sádrokartonové a zděné příčky budou rozebrány postupně tak, aby se kovové, sádrové i minerální prvky daly efektivně znovu využít. Pak přijde na řadu demontáž obvodového pláště. Při demontáži fasádních prvků budou nejprve odděleny skleněné výplně od hliníkových rámů. Následně se materiál roztřídí na železné a neželezné kovy.
V další fázi bude odstraněn střední plášť, přičemž dojde k vytřídění tepelných izolací a asfaltových pásů. Tím bude objekt připraven na částečnou demontáž ocelové nosné konstrukce, bez které se podle aktuálních předpokladů rekonstrukce neobejde. Demontáž nosné konstrukce bude probíhat od nejvyšších podlaží směrem dolů – od obvodu k jádru a symetricky, aby bylo zajištěno rovnoměrné zatížení konstrukce během prací.
Na cirkulárním procesu rekonstrukce spolupracuje IPR Praha se společností Cyrkl, která má s podobnými pracemi již předchozí zkušenosti. V Česku ale jde o první takový projekt realizovaný veřejným zadavatelem.
Práce budou postupovat podle předrekonstrukčního auditu zpracovaného odborníky z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), který mapuje možnosti recyklace a dalšího využití stavebních materiálů, jako jsou ocelové prvky, beton, cihly nebo sklo. Zároveň určuje, jaké množství jednotlivých materiálů lze recyklovat a jaké úspory tím mohou vzniknout. Materiály se proto budou postupně a šetrně demontovat, třídit a připravovat k dalšímu využití.
energeticky soběstačný areál
Zásadní proměnou prochází energetické hospodaření celého komplexu. Budovy jsou postupně připravovány na odklon od stávajících zdrojů energie a na dlouhodobě udržitelný provoz.
Hlavní pilíře energetické koncepce jsou:
Tepelná čerpadla s využitím hlubinných geotermálních vrtů
Fotovoltaická elektrárna na střechách administrativních objektů
Výrazné snížení potřeby primárních energií díky kombinaci technologií a úprav obálky budov
Nakládání s dešťovou vodou v rámci areálu
historie komplexu
Vzniká Sdružení projektových ateliérů, jehož součástí je i ateliér GAMA Karla Pragera. Organizace má nejprve sídlit u Hlávkova mostu, kvůli přepracování návrhu Severojižní magistrály se ale projekt nakonec přesouvá do sousedství Emauzského kláštera.
Začíná se stavět podle návrhu Karla Pragera a Jiřího Kadeřábka. Prager zde pracuje s vizí „vertikálního města“. Výsledkem jsou tři levitující pavilony s prosklenou fasádou, stojící na ocelové konstrukci podnože s komunikačními jádry.
Areál je dokončen v umenšené podobě. Namísto plánovaných pěti staveb vznikají pouze tři. Dnes je známe pod pojmem „Pragerovy kostky”. Díky politickým změnám se komplex stává sídlem Projektového ústavu Výstavby hl. m. Prahy, jehož součástí je nyní i ateliér GAMA Karla Pragera.
Dochází k první částečné rekonstrukci objektu – k repasi oken a dveří a přidání další vrstvy s černými skly na fasádu.
Do prostor se stěhuje Útvar rozvoje hl. m. Prahy, ze kterého se o šest let později stává Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha).
Podle návrhu studia NOT BAD vzniká v přízemí budovy Centrum architektury a městského plánování (CAMP). Výstavní prostory jsou umístěny tak, jak je původně zamýšlel Karel Prager pro Baumcentrum, kde měly prezentovat své práce ateliéry ze sdružení a spolupracující výtvarníci.
Odstraňuje se mříž na soše Miloslava Chlupáče, která odděluje komplex od ulice Vyšehradská. Areál se tak ještě více otevírá veřejnosti.
Rada hl. m. Prahy schvaluje rozsáhlou rekonstrukci celého areálu.
Začínají stavební práce.
související
