Marie Valentová
100 let velkoměsta v jednom večeru. Koncert a projekce Soundtrack of Prague ukáže klíčové momenty pražské historie v novém světle

Už tři roky odhalujeme v rubrice Praha včera historii hlavního města. Nyní se můžete přijít podívat na exkurzi do pražské minulosti i na alternativní podoby Prahy na pozadí živé hudby. Unikátní archivní záběry, fotografie i územní plány ve videoeseji od Jaroslava Hrdličky doprovodí současná elektroakustická muzika v podání Jana Buriana ml. & mʊdʌki. Další díl cyklu Soundtrack of Prague pořádá CAMP ve spolupráci s archivem IPR Praha, kulturní platformou GOODGOOD a Národním filmovým archivem k příležitosti 100 let od založení Velké Prahy. Která místa a budovy v projekci uvidíte?

Zdroj: Archiv IPR Praha

Vinohrady, Smíchov, Karlín, Vršovice nebo Žižkov byly ještě po první světové válce samostatnými městy. 1. ledna 1922 se však spolu s dalšími 33 obcemi staly součástí takzvané Velké Prahy. Založení velkoměsta se plánovalo už téměř 30 let. Mělo usnadnit například dodávky vody nebo v okolních městech nastolit pražská pravidla pro výstavbu. Podařilo se ale až po vzniku samostatné republiky, která potřebovala moderně a efektivně fungující hlavní město.

S lednem 1922 se populace Prahy ztrojnásobila z 223 tisíc na 667 tisíc obyvatel. Rozlohou se metropole rozrostla 8krát, z 2 tisíc na 17 145 hektarů (dnes zaujímá plochu necelých 50 tisíc hektarů). Město nově sahalo od Bohnic po Malou Chuchli a od Motola po Hloubětín.

Když místo měšťanských domů stály chalupy

Mezi připojené obce patřily i Vršovice. Se Soundtrack of Prague se podíváme do doby, kdy kolem novostavby Gočárova kostela svatého Václava jezdily koňské povozy, děti si hrály v ulicích a podél Botiče se táhly zahrádky i pole. Dobové fotografie ukazují i křivolaké uličky lemované chalupami, které připomínají spíše život někde na vesnici. Tou Vršovice původně byly, než je protnula železniční trať a vedle vinic a sadů vyrostly továrny jako Koh-i-noor Waldes.

Vršovice se staly městem v roce 1902. To už tudy vedla železnice i první tramvajová trať. Snímky ale ukazují novější historii, pochází z roku 1942.

Zdroj: Archiv IPR Praha

První český mrakodrap

Výprava do pražské historie nemůže minout moment, kdy se u nás začal prosazovat funkcionalismus. Od 20. let v tomto stylu po Praze vznikaly moderní obytné činžáky, paláce ale i „první český mrakodrap“. Dnes ho známe pod jménem Dům Radost. Tehdejší sídlo Všeobecného penzijního ústavu navrhli architekti Karel Honzík a Josef Havlíček s křížovým půdorysem, aby zdejších 700 kanceláří využívalo maximum denního světla. Avantgardní architekti se tak vzepřeli tradici uspořádání do bloku. Vztyčili na Žižkově 52metrovou dominantu, která byla do postavení Baťova mrakodrapu ve Zlíně v roce 1938 nejvyšší v republice. Výrazně vystupovala i díky světlému keramickému plášti od firmy Rako.

Budova na půdorysu kříže byla na přelomu 20. a 30. let tak trochu rebelstvím. Stejně tak i výška dnešního domu Radost, který byl se svými 52 metry nejvyšší budovou Československa po dalších 6 let.

Zdroj: Archiv IPR Praha

Sídliště v zahradě

Odkaz funkcionalismu žije i v prvním pražském sídlišti Solidarita ve Strašnicích. Obytný komplex totiž navázal na Le Corbusierovy myšlenky o cenově dostupném bydlení pro masy, které by přitom bylo obklopené zelení. Na 1 200 bytů vyrostlo na obdélníkovém prostranství ve Strašnicích během pouhých 2 let, buď v řadových domcích nebo v čtyřpodlažních panelácích. Autor konceptu František Jech myslel na co možná nejpohodlnější život místních. Nešetřil zelení, která odděluje domy a koncentruje se i v centrálním parku. Obyvatelé tu měli k dispozici i spoustu sportovišť a hřišť, obchody, školky, jesle nebo společné prádelny.

Sídliště Solidarita vzniklo v letech 1947 až 1949. Díky promyšlené výstavbě a novým technologiím, například prefabrikovaným betonovým panelům, vyrostlo v rekordním čase.

Zdroj: Archiv IPR Praha

Na výlet do utopické Prahy

Audiovizuální projekce na ploše 24 × 4 metry kromě zmíněných budov a čtvrtí navštíví i pražské utopie. Ze spousty architektonických záměrů a vizí totiž nakonec sešlo. Úplně jinak dnes mohla vypadat například Letenská pláň – měly tu stát vládní budovy i sídlo pro Národní galerii od Josefa Gočára.

Spoustu alternativních podob má také Nuselský most. Na jednom z návrhů se podílel právě spoluautor domu Radost Josef Havlíček, který zamýšlel místo obyčejných pilířů v údolí vztyčit 12patrové věžáky. Kromě mostu by tak Praha získala na 900 nových bytů. Spousta utopických plánů v sobě skrývá odpovědi na současné problémy spojené například s klimatickou změnou. A dnešní úvahy o městě může inspirovat i minulost, jak ukazuje zelené sídliště na okraji Strašnic.

související

Ahoj! V září 2022 jsme spustili základní verzi nového webu. Před spuštěním jsme provedli uživatelské testování, ale to pravé uživatelské testování je to, které probíhá právě teď.

Budeme rádi, když se dozvíme, jak se Ti web používá, jestli Tě napadá, jak ho vylepšit nebo Ti na něm něco chybí, případně pokud narazíš na nějakou chybu. Děkujeme!

Dej nám feedback →