Zeleň zalije dešťová voda z kostela

Jednou z nejzajímavějších novinek je hospodaření s vodou. Na náměstí vznikla retenční nádrž a okolní zeleň se bude zalévat dešťovou vodou sbíranou ze střechy kostela. Farmářské trhy, které se tu pořádají od roku 2010, nově najdete ve východní částí náměstí, rekonstrukce se dočkalo také oblíbené dětské hřiště. Některé původní stromy musely být kvůli špatnému stavu pokáceny, nově se jich vysadilo více než 180. Jedná se zejména o platany, ale také javory, habry, duby, lípy nebo okrasné třešně. Na náměstí se vysadily speciální trávníky, které by měly být odolnější vůči oteplování i většímu pohybu lidí. Všechny asfaltové plochy nahradila dlažba s propustným štěrkovým podložím nebo mlat.

Opravy se dočkala i fontána Sjednocená Evropa z 80. let minulého století, jejíž zachování si vyžádali místní obyvatelé. Výhled na kostel je zase o něco velkorysejší. Stromy lemující nové náměstíčko jsou totiž vysazeny dále od průčelí kostela tak, aby nezakrývaly pohled na něj. Vznikl také nový výduch z metra, který nahradil ten původní.

Na rekonstrukci se čekalo 24 let

Náměstí Jiřího z Poděbrad je klíčovým veřejným prostorem městské části Praha 3. Současný stav ale dlouhodobě neodpovídal společenskému, urbanistickému a architektonickému významu místa. Městská část proto vypsala v roce 2000 architektonickou soutěž na návrh revitalizace prostoru. Tu vyhrál MCA atelier Pavly Melkové a Miroslava Cikána. Stavební povolení bylo vydáno poprvé v roce 2002. Proběhla příprava stavby, ale přišly povodně a chyběly finance, takže se stavba pozastavila. Následující roky se téma revitalizace náměstí Jiřího Poděbrad několikrát vynořilo na světlo světa a zase zapadlo zpátky. Na chvíli bylo vedením Prahy 3 dokonce zcela pozastaveno. V roce 2014 bylo však podepsáno Memorandum o spolupráci na revitalizaci náměstí jako celoměstsky významného veřejného prostoru mezi MČ Praha 3 a hlavním městem Praha. Trvalo to dlouho, ale další změna nastala v roce 2019. Proběhla rozsáhlá participace, při které pomáhal také IPR Praha, a projekt dostal znova zelenou.

Jiřák v novém

Revitalizace reaguje na současné potřeby náměstí. Počítá s každodenním užíváním prostoru stejně jako s pořádáním trhů, slavností a kulturních akcí. Jejím cílem je také dotvořit finální podobu náměstí jako jednotného celku, která nikdy nebyla dokončena. Pozornost věnuje odstranění různých bariér, jako je například oddělení náměstí od navazujících domů a ulic, což je případ například neprostupného rohu u ulic Vinohradské a Slavíkovy. Klade důraz na doplnění chybějícího bezbariérového přístupu do metra, na vznik dostatečně velké zpevněné plochy pro společenské akce či prostor před školou, který zdejší děti doteď nemohly příliš využívat.

Náměstíčko na náměstí

Klíčovým prvkem jihozápadní části je nově vytvořené náměstíčko s velkoformátovou dlažbou před kostelem. Široké mlatové plochy po obvodu předprostoru kostela umožní klidný odpočinek na dlouhých liniích laviček. Před školou pak vznikla nová rozptylová zpevněná plocha napojená plynule na náměstí. Díky ní se zde děti budou před svou školou moci bezpečně pohybovat.

Funkčně je navržený prostor členěný na klidovou, relaxační východní část a pobytovou a reprezentativní západní část. Ve východní polovině je zachována a dotvořena stávající parková plocha. V západní polovině náměstí vznikla pobytová část.

Rekonstrukce stanice metra jako předvoj proměny

Už v letech 2021 až 2024 proběhla rekonstrukce zdejší stanice metra. Dopravní podnik hl. m. Prahy vyměnil eskalátory, zrekonstruoval eskalátorový tunel i vestibul a provedl kompletní revitalizaci nástupiště. Namísto zářivek tu najdete původní osvětlení v podhledech, jaké bylo ve stanici při jejím otevření v 80. letech 20. století, repasované legendární zelenomodré a zlaté hliníkové obklady podle návrhu Jaroslava Otruby nebo vyčištěná kamenná obložení. A to hlavní – na eskalátorech nejsou žádné reklamy! Novinkou je i jednotný informační systém, který usnadňuje cestujícím navigaci na ulici, ve vestibulu i na nástupišti. Stanice je také pokryta mobilním signálem 5G i LTE. Součástí jsou také bezbariérové výtahy, které ústí na náměstí u Vinohradské ulice. Rekonstrukce stanice metra se odehrávala pod vedením architektky metra Anny Švarc.

Stačí se podívat nahoru

Největší náměstí na území Prahy 3 bylo založeno v roce 1896. Dlouhou dobu neslo název náměstí Krále Jiřího, současné pojmenování získalo teprve v roce 1948. Náměstí má dodnes charakter městského parku. Po jeho obvodu se nachází činžovní domy, kvůli jejichž fasádám se vyplatí zvednout bradu i pohled vzhůru.

Všimněte si třeba domu na rohu Mánesovy ulice s bustou Jiřího z Poděbrad. Další významnou stavbou je budova základní školy z roku 1913, která od roku 1917 fungovala jako městská dívčí škola. Už o dva roky později zde ale byla zřízena i obecná škola chlapecká, po roce 1948 pak osmiletá střední škola a nakonec od roku 1957 škola základní. Nepřehlédnutelnou dominantou náměstí je kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, který byl postavený v letech 1928 až 1932, těsně před vznikem nedalekého Husova sboru od Pavla Janáka.

Největší hodiny v republice

První úvahy o stavbě chrámu na Vinohradech vznikly už v roce 1884. Právě tehdy na něj zahájil ženský spolek Jednota sv. Elišky finanční sbírku. Dalším a tentokrát také rozhodujícím krokem byl urbanistický plán městské čtvrti Královské Vinohrady, který reagoval na dynamický nárůst počtu měšťanských domů v letech 1919 až 1922. Jediný tehdejší vinohradský kostel, nesoucí jméno sv. Ludmily, byl přeplněný. Se zakázkou byl osloven slovinský architekt Jože Plečnik, v té době hlavní architekt Pražského hradu. Monumentální stavba z režných cihel ve spojení se železobetonovým skeletem je charakteristická neobvyklým tvarem, který byl inspirován Noemovou archou a královskou symbolikou. Ta se propisuje do fasády s vystupujícími kameny, reprezentujícími královský hermelín, nebo báně na vrcholu věže, jež zase odkazuje ke královskému jablku. V široké věži kostela o úctyhodné výšce 42 metrů jsou umístěné kulaté hodiny s průměrem 7,5 metru, které jsou dodnes největší v České republice.