Lokalita: Těšnov, Rohanský ostrov, Libeň, Vysočany, Hrdlořezy, Žižkov, Hlavní nádraží


Délka trasy: 17 km (na kole 1h, pěšky 4h)


Přístupné pro: kolo, pěšky


Trasa

Co dělat s kolejemi, po kterých už nejezdí vlak?

Po vzoru ostatních evropských měst se také v Praze v nedávné době některé již nevyužívané železniční tratě transformovaly na příjemné stezky s převážně asfaltovým povrchem. Díky tomu se dá pěšky nebo na kole dostat do míst, které byly původně plánovány výhradně pro vlaky. Nejnovější projekt tohoto typu se mimochodem chystá ve Strašnicích. Tzv. Drážní promenáda je zároveň jednou z pražských priorit v aktuální výstavě v CAMPu.

Nádraží Těšnov, když musí budova ustoupit Magistrále

Začínáme v centru, na hranici Pražské památkové rezervace na Těšnově, kde před 50 lety končila dnes již neexistující Rakouská severozápadní dráha. Novorenesanční budova nádraží, která byla dílem českého architekta Carla Schlimpa, vznikala v letech 1872-85. O sto let později však i díky malému využití celé dráhy ustoupila stavbě Severojižní magistrály. Poslední osobní vlak ze stanice Těšnov odjel 1. července 1972 a my se vydáme v jeho stopách směrem k Vltavě. Mimochodem zbytky budovy nádraží, které nebránily magistrále, zde pak stály až do roku 1985, kdy bylo rozhodnuto o jejich odstřelení.

Libeň – Dolní nádraží

Pojedeme po pravém břehu Vltavy, kudy vede páteřní cyklotrasa A2. Vzpomínkou na bývalou trať jsou sloupy bývalého trakčního vedení  přibližně tam, kde dnes najdete Přístav 186 00. Pokračujeme dál místy, kde v budoucnu vznikne čtvrť Rohan City, míjíme budovu Invalidovny a frekventovanou cyklostezku opouštíme odbočkou do ulice Vojenova (za Kauflandem). Přesně tudy totiž vedly koleje k další stanici na trati. Nesla název Praha – Libeň dolní nádraží a dnes už v tomto místě najdete jen jedinou chátrající budovu. Trať dále pokračovala na Palmovku, vedla ulicí Na Žertvách a za Balabenkou se po překlenutí Rokytky napojila na stávající trať. My se však k tomuto místu dostaneme pohodlnějším způsobem a cestou si můžeme dát kávu (Alf&Bet) nebo pivo (Pivovar Kolčavka).

Prvorepublikové nouzové kolonie

Vřele doporučuji projet si jedny z mála zachovaných nouzových kolonií Na Hájku a Na Kotlasce, které vznikly ještě za první republiky. Skrze ně se lze dostat až k Rokytce, která se kousek odtud vlévá do Vltavy, my se ale proti proudu vydáme po cyklostezce A26 opačným směrem do Vysočan. Za zmínku stojí nedávno otevřený podjezd pod frekventovanou Čuprovou ulicí, za kterým se dostáváme ke zbytkům železničního viaduktu. V tomto místě můžete ještě dnes nalézt zbytky trati, která už se o pár metrů dál napojovala na stávající železnici vedoucí na nádraží Vysočany a dál z Prahy.

Vlečka ČKD a sto metrů vysoká budova

Další dominantou na naší trase je jedna z nejvyšších obytných staveb v Česku, téměř stometrová rezidence Eliška, která byla dokončena v roce 2013. Za touto stavbou už se napojujeme na bývalou vlečku ČKD Lokomotivka, která je dnes přeměněna na frekventovanou cyklostezku. V jejím okolí lze v těchto místech spatřit několik artefaktů připomínající nedávnou minulost, nejčastěji pražce nebo náspy. Nacházíme se v centru bývalé průmyslové oblasti Vysočan, která se postupně přetváří na novou čtvrť** **a v budoucnu pojme několik desítek tisíc obyvatel. Po bývalém železničním mostě přes Poděbradskou přejedeme k Hořejšímu rybníku a za ním už bývalou vlečku, která pokračovala k dnešnímu nádraží Libeň, nadobro opustíme.

Rokytka, navracení původního koryta

Podjedeme viadukt hlavní železniční trati na Kolín a dostáváme se do nově upraveného parku na Smetance, kde stojí za to chvíli posedět. Uměle narovnané koryto Rokytky tady před 5 lety nahradily meandry a Rokytka tak opět získala svůj přírodní ráz. Na konci parku už se nacházíme v Hrdlořezech, kde nás čeká poměrně prudké stoupání podél zahrádkové kolonie až na vrch Třešňovka, odkud je nádherný výhled na celou Prahu. Je tady třešňová alej, pasou se tu kozy a pod svahem je čilý ruch popelářských vozů, jelikož zde mají sídlo Pražské služby.

Turnovsko-kralupsko-pražská dráha

Až se pokocháme výhledem, přej(e)deme Spojovací a můžeme se vydat směrem k další bývalé trati, tzv. Turnovsko-kralupsko-pražské dráze. Dokončena byla v roce 1882 a mimochodem i díky ní vzniklo dnešní Hlavní nádraží v Praze. Trať k nové železniční stanici vedla okolo vrchu Vítkov krátkým tunelem, který byl až do zrušení trati v roce 2008 nejvýše položeným železničním tunelem v Praze. A přesně sem zamíříme. Nejprve se však musíme dostat na Krejcárek, kde se dá na někdejší trať pohodlně napojit. Máme dvě možnosti – pokud jdete pěšky nebo máte kolo do lehčího terénu, rozhodně jeďte z Třešňovky přímo do lesa, kde vedou pěšinky vyšlapané nejen obyvateli rozlehlé zahrádkářské kolonie Balkán z roku 1938. Druhou variantou je jet frekventovanou Novovysočanskou, která má sice nově k dispozici samostatný pruh pro cyklisty, nicméně provoz je tu opravdu velký. A už jsme opět na trati. Úsek s výhledem na Vysočany, Libeň i Karlín vás zavede až k Vítkovskému tunelu. Projedete-li ho, ocitnete se na Žižkově. Vychutnejte si netradiční výhledy na tuhle čtvrť a hlavně jízdu z mírného kopce až do cíle na Hlavní nádraží. Cestu můžete zakončit v jednom z mnoha žižkovských podniků.